Facebook icon Twitter icon Instagram icon LinkedIn icon Close icon Home icon
Všechny novinky
23. 8. 2022,

ROCKAWAY INSIDER s Radkou Urbancovou (Head of Communications, KVIFF Group)

ROCKAWAY INSIDER s Radkou Urbancovou (Head of Communications, KVIFF Group)

Začínala jako copywriter a SEO specialistka, dlouho pak pracovala v PR a marketingu Aerofilms. Ve známé distribuční společnosti získala v prosinci loňského roku majoritní podíl skupina KVIFF Group – kde Radka Urbancová nyní zastává pozici Head of Communications. Podle svých slov do oblasti kultury mířila vždy, i když film a PR jako takové byly spíš dílem náhody. A i když přiznává, že někdy je potřeba řešit stresové situace v režimu robot, do své práce dává za každých okolností celé své srdce.

Chybami se člověk učí. Která chyba tě naučila nejvíc a co to bylo?
V životě jsem samozřejmě udělala hodně chyb. Možná to zní jako klišé, ale chyby člověka hrozně posouvají a nebyl by bez nich tam, kde je dneska. Když se ohlédnu zpátky a přemýšlím, co z toho, co jsem udělala, byla chyba, vlastně se mi to těžko definuje. Mám pocit, že i to, co se mi tehdy zdálo jako chyba, dneska vnímám jinak. V práci se mi staly různé průšvihy, stejně jako asi každému. Na velkých jsem se toho dost naučila, z těch menších jsou dneska leckdy vtipné historky.

Které profesní rozhodnutí vás dostalo tam, kde jste nyní?
K tomu, kde jsem teď, vedl řetězec mnoha různých dílčích událostí, které se mi v životě a v práci staly. Vždycky jsem přistupovala k věcem nenásilně, nikdy jsem neměla úplně vytyčený jasný cíl, za kterým bych si šla jako buldok. Spíš jsem věděla, co zhruba od života a práce chci a co nechci, Vždycky jsem byla otevřená a málokdy jsem na něco řekla ne, pokud se mi to vyloženě nepříčilo. A když už jsem se pro něco rozhodla, šla jsem do toho vždycky naplno a chtěla jsem to dělat nejlíp, jak jsem byla schopná. Já mám tu největší výzvu vždycky v sobě. Chci pochopit ten svět a naučit se dobře řemeslo… A tímhle stylem jsem se dostala tam, kde jsem teď. Nikdy jsem to úplně v plánu neměla, ale stalo se. Že pracuju v kultuře, žádné velké překvapení není, ale vyloženě k filmu ani do PR jsem nikdy úplně nemířila.

Která inspirativní knížka tě nejvíc ovlivnila a měli bychom si ji přečíst?
Opět musím říct hrozné klišé, ale ono to tak opravdu v té době bylo. Takové ty iniciační kapely nebo knížky člověk většinou potkává v pubertě, a i když se pak v životě setká s mnohem zajímavějšími a zásadnějšími věcmi, už mu tak neulpí v paměti. Pro mě byl tedy tím iniciačním momentem Malý princ. Je to rozhodně knížka, ke které se vracím i v myšlenkách a v životě. Zásadní pro mě byly i Hovory k sobě od Marka Aurelia, které jsem četla na gymplu, což zní strašně intelektuálsky, ale z nich taky čerpám dodnes a hrozně mi změnily pohled na svět.

Jaké je pravidlo číslo jedna, kterým se řídíš každý den v práci?
Obstát sama před sebou. To je moje největší výzva a současně odměna. Když se to náhodou povede, když mám pocit, že jsem pro nějakou věc udělala maximum. Co bych se ráda v životě naučila, je zůstat v klidu a nad věcí v jakékoliv situaci. Ne vždycky se mi to daří. Ale když jdu ráno do práce, kladu si za cíl zůstat v klidu. Dělat věci naplno, dělat je dobře, ale nezbláznit se z toho. V životě jsou i jiné věci než jen práce.

Jak si zachovat chladnou hlavu, když jde v práci do tuhého?
Mám to štěstí, že ve stresových situacích přepínám na určitého autopilota, který mi pomáhá rychle třídit priority a jít jen po tom podstatném. Stává se ze mě trochu robot. Nevím, jak moc je to příjemné pro moje okolí, ale myslím, že je to docela funkční (smích). Emočně si to prožiju až potom. Takže obecně bych řekla, že pomáhá držet se věcné stránky věci: víme, co chceme, a jdeme si za tím. Hodně mi taky pomáhá definovat si, které kroky vedou k tomu, aby se stalo to, co se má stát, v takové podobě, v jaké potřebuji. Zkrátka je dobré moc se do věcí emočně neponořovat, nepropojovat se s nimi, netrápit se tím, že se něco nepovedlo. Jen si z toho vzít ponaučení pro příště, že tudy ne, a ptát se, co můžu udělat pro to, aby se to teď nebo příště povedlo. Týmy mají často tendenci ve vypjatých chvílích, kdy se něco nedaří, začít hledat viníka a na tom se dokážou zacyklit, místo aby hledali řešení situace. Já se snažím viníka hledat jen, když mám pocit, že to pomůže dostat se k výsledku. Jinak je to ztráta času a mrhání energií.

Na které své schopnosti pracujete, protože ji považujete pro budoucnost za nejdůležitější?
Co mi přijde zásadní a na čem se nedá nikdy přestat pracovat, jsou vztahy s lidmi. Já osobně v téhle oblasti cítím velký prostor pro zlepšení, což může od PRisty znít trochu zvláštně. Myslím to ale i v tom smyslu, že se učím lidem kolem sebe důvěřovat, delegovat věci a nechovat se jako šílený control freak. A to je práce na celý život. Vím to.

Kde hledáš inspiraci pro další nápady?
Rozhodně ráno ve sprše, to je můj moment dne, který potřebuji, abych mohla fungovat a nikdo mi ho nenarušoval. Tam vždycky vyřeším všechny problémy světa a přijdu na řešení jakéhokoliv problému (smích).


Kliknutím na „Přihlásit odběr“ vyjadřujete souhlas se zasíláním newsletteru Rockaway Insider na zadaný e‑mail. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat přímo v newsletteru.

___