Rockaway Insider s Kryštofem Muchou, výkonným ředitelem MFF Karlovy Vary

Jakou nejdůležitější věc vás naučil rok 2020?
Nejdůležitější bylo, že jsme se nikdy nezastavili. Přestože jsme nevěděli, jestli nám pandemie umožní uspořádat festival, bylo strašně důležité, že jsme jeli pořád dál, dokud to jen trochu šlo. Pak se festival zrušil a místo toho vznikla přehlídka Tady Vary, kdy jsme festivalové filmy přivezli do malých kinosálů v regionech. Takže mě to naučil se nevzdat. Uvědomil jsem, že i když to vypadá bezvýchodně, tak vás taková situace nakonec může hrozně obohatit. Tady Vary nám přinesly to, že jsme mohli jet za lidmi do regionů a potkat se tam s lokálními kinaři, což bychom bez covidu asi nikdy neudělali, protože při běžné organizaci festivalu na to nebyl čas. A v tom bychom teď chtěli pokračovat.

Jaké je pravidlo číslo jedna, kterým se v byznyse každý den řídíte?
Mám dvě. První je poctivost. Sám k sobě i lidem okolo mě. To znamená být vždycky otevřený a říkat věci tak, jak jsou, i když se to třeba v daný moment bude zdát jako netaktické. Vždycky se mi to vyplatilo, protože vím, že se mi nikdy nemůže stát, že za mnou někdo o rok později přijde a bude mi říkat, že to bylo jinak. Ne, já vím, že to celou dobu říkám stejně. A druhé pravidlo? Snažím se o to, abych všechno dělal naplno a bavilo mě to. Protože když vás to nebude bavit, začnete dělat chyby, které vyplývají z toho, že vás to nebaví a nejste koncentrovaní.

Chybami se člověk učí. Která chyba vás naučila nejvíc a co konkrétně?
Těžká otázka. Ne proto, že bych chyby nedělal, to ne, ale protože je neberu jako něco špatného. Dám vám příklad. Když jsem jako student začal pomáhat na festivalu, pracoval jsem na takzvaném guest servisu, kde jsme se starali o hvězdy festivalu. Neměl jsem s tím zkušenosti, takže se třeba stávalo, že hvězdy přijely do Varů, a přitom ještě ani nevěděly, co je čeká, jaký budou mít program. To by dnes bylo nemyslitelné, takže to z dnešního pohledu byla chyba, ale tehdy to všichni brali jako přirozenou součást vývoje. Stejně tak bych mohl považovat za chybu, že někdy až moc důvěřuju všem okolo sebe, že byl festival dřív až moc závislý na jednom jediném partnerovi, nebo že bych měl víc naslouchat lidem kolem sebe. Ale nic z toho vlastně chyba není – je to prostě jen způsob, jak se zlepšit a posunout se dál.

Jaká je vaše nejdůležitější rada začínajícím podnikatelům?
Aby dělali práci, která je bude bavit. Zní to banálně, ale není to vždycky samozřejmost. Nikoho z nás, kdo jsme dnes ve vedení festivalu, kdysi na začátku nenapadlo, že nás to jednou bude živit. Nebral jsem to jako práci, začínal jsem jako brigádník při škole, jen strašně jsem chtěl být součástí festivalu. Postupně jsem dostával lepší příležitosti, objem práce narůstal. Až když jsem končil vysokou školu, nabídli mi regulérní práci a teprve tam mi došlo, že mě festival může i živit. Mnohem důležitější bylo, že mě to bavilo.

Co považujete za největší přínos vašeho byznysu pro společnost?
Dva tři dny strávené ve Varech na festivalu z vás udělají lepšího člověka. Otevřenějšího a tolerantnějšího. O tom jsem přesvědčený. Když přijedete na festival a ráno vidíte film z Chile, odpoledne z Ukrajiny a večer třeba z Francie, potkáváte se s dalšími lidmi a bavíte se o filmech, obohatí vás to a stane se z vás člověk, který je otevřenější k přijímání jiných názorů na svět. Tři knihy za jeden den nepřečtete, ale tři filmy stihnout můžete. A to je strašně důležité.

Jakou otázku dostáváte nejčastěji a co na ni odpovídáte?
Jaká hvězda přijede na festival? Pan Bartoška vždycky říká, že Jiřina Bohdalová. A já říkám, že to nevíme, dokud nevystoupí z letadla, protože se vždycky může něco stát. Někdy je mi trochu líto, že se lidé neptají na filmy a filmaře, ale chápu to – hvězdy k festivalu patří a bez nich to zkrátka nejde. Proto se vždycky snažíme udělat maximum. Mám strach, jestli se na celý ročník nebude dívat jako na neúspěšný, kdyby do Varů nepřijel žádný hvězdný host. Není to úplně fér, jen o hvězdách to není, ale na druhou stranu se stačí podívat, jakou pozornost letos přitáhl Johnny Depp. Proto si vážím, že takové slavné osobnosti jsou ochotné přijet na festival do malého města na západě Čech, když jim za to navíc ani neplatíme.

Který life-hack vám nejvíc usnadňuje pracovní život?
Třikrát týdně chodím vždycky v sedm ráno boxovat. Začal jsem s tím před 12 lety, pak to trochu upadlo, ale poslední rok a půl jsem se k tomu zase vrátil naplno. Nejde vůbec o to, že se tam vybiji a do někoho si bouchnu, ale box mi dává energii. Je to pro mě zábavnější způsob, jak se udržovat v kondici, navíc vždycky cítím, jak mám po tréninku úplně jasnou mysl. A důležité je, že chodím hned ráno – líbí se mi, že jsem v devět v práci, mám splněno a nemusím se do nějaké aktivity nutit večer.

___

Libil se vám tento rozhovor?
Newsletter Rockaway Insider vychází každou druhou středu ráno – přihlaste se k němu hned.

Kliknutím na „Přihlásit odběr“ vyjadřujete souhlas se zasíláním newsletteru Rockaway Insider na zadaný e‑mail. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat přímo v newsletteru.

___