Z dlouhodobého hlediska se za posledních 90 let držet cash nevyplatilo. Reálnou hodnotu peněz trochu zvýšily 20leté státní dluhopisy a zlato, krátkodobě ji udržely 30denní státní dluhopisy a nejvyšší hodnotu nabyly díky akciím, ale celkově jejich hodnota mezi lety 1925 a 2015 oproti jiným aktivům výrazně klesla.

Pojďme si to převést do praxe. V roce 2019 byla inflace 2,8 %, na letošek počítá Česká národní banka s 3,4 %. To znamená, že když jste si v lednu našetřili na účtu 100 tisíc korun, na konci roku budou mít hodnotu 96 712 korun.

ČNB se dlouhodobě snaží držet inflaci na úrovni dvou procent, aktuální prognózy ale počítají spíše s 2,4 % na příští rok a o dvě desetiny méně na rok 2022. Jednoduchými počty dojdeme k tomu, že váš zmíněný balík peněz bude i nadále ztrácet na hodnotě a za tři roky přijdete o víc než 7,5 tisíc korun.

Tahle relativně vysoká inflace je podporována i protikrizovými opatřeními ČNB, která srazila úrokovou sazbu na mezibankovním trhu na 0,25 %, a tak můžeme očekávat, že v nejbližším období se sazby nezvýší. Americká centrální banka Fed už oznámila, že takto nízké úrokové sazby bude držet ještě minimálně tři roky. Goldman Sachs předpokládá, že je bude držet ještě o dva roky déle.

Ani srovnání koruny s ostatními měnami nevyznívá pro českou měnu moc příznivě. Od začátku roku klesla česká koruna vůči euru o 6,73 % a americkému dolaru o 1,67 %. Držet naši tuzemskou měnu během krize se proto moc nevyplatí – ztrácí zkrátka hodnotu. Slabá koruna znamená i dražší zahraniční zboží, což opět vyústí ve vyšší inflaci. Já sám aktivní zásah ČNB a vlády proti devalvaci koruny neočekávám. Slabá česká měna totiž zlevňuje české produkty v cizině a pomáhá exportu a přísunu mezinárodního kapitálu. Což dává v případě české ekonomiky, která je exportně orientovaná, prostě smysl.

Takže do které měny investovat? Už dlouho vládne předpoklad, že americký dolar bude dále oslabovat, a to hlavně kvůli obrovské míře zadlužení a deficitu obchodní bilance USA. Ani situace s eurem v období nízkých úrokových sazeb a dalších monetárních stimulů (pandemický záchranný balíček ECB ve výši 1,35 bilionů euro) není zcela čitelná. Jenže historicky období ekonomických krizí a související zvýšené tržní volatility vždy způsobuje oslabení a výrazně zvýšenou volatilitu měn rozvíjejících se ekonomik – a v dobách krizí tam měny střední a východní Evropy stále ještě patří. Na posílení české koruny si musíme určitě ještě počkat. Co tedy s korunou?

Bankovní účty, termínované vklady, spořicí účty

Češi milují cash. Z celkových úspor domácností v hodnotě zhruba 4 bilionů korun je 55 % držených na netermínovaných a termínovaných vkladech. Neboli 200 tisíc korun na obyvatele. Problém je, že termínované a spořicí účty v současné době nabízejí zúročení ve výši asi 0,3 % (před zdaněním). Takže ani ty s přiměřenou úrokovou sazbou 0,3 % nám inflaci nepokryjí.

Státní dluhopisy

Některé země nabízejí negativní úrok na své státní dluhopisy. Třeba Německo -0,7 %, Švýcarsko -0,5 %. Tamní investoři tedy musí platit státům za to, že jim půjčují své peníze. Americké desetileté „US treasury bills“ mají aktuální yield asi 0,7 % ročně (inflace v USA má prognózu na 1,5 %).

Specifickou kategorií jsou státní protiinflační dluhopisy – například americký TIPS. V Česku mají protiinflační dluhopisy variabilní výnosy ve výši inflace +0,5 %. Doba splatnosti je 6 let a maximální výška investice 5 milionů korun. Kromě protiinflačních dluhopisů ČR vydává i reinvestiční dluhopis, který začíná na 0,5 % a každým rokem stoupá o čtvrt procenta. Tyhle státní dluhopisy bohužel zatím moc trendy nejsou: aktuálně je má jen asi jen dvacet tisíc držitelů a byly vydány v hodnotě 22,8 miliard korun. Což je něco málo přes 1 % z peněz, které mají české domácnosti na svých bankovních účtech.

Korporátní dluhopisy

Jaké dluhopisy mají čeští investoři radši než ty státní? Korporátní. Podle asociace AKAT spravují dluhopisové fondy objem v hodnotě 153 miliard korun. Historicky je jejich výnos 2–5 % a často jsou zpoplatněné vstupní 1–4 %. Znamená to, že dluhopisové fondy jsou rizikovější než státní dluhopisy, ale když si spočítáte poplatky, zjistíte, že vykazují jen mírně vyšší výnos.

Přes dluhopisy se dá investovat i přímo do firem. Firmy slibují 5–10 % ročně. Jenže jejich rizikovost je většinou v českých podmínkách vysoká – a to neúměrně výnosu. Vzpomeňme si, jak dopadly dluhopisy firem jako Zoot nebo EMTC. Hodně firem používá tuhle formu privátně emitovaných dluhopisů tehdy, nejsou-li schopny získat bankovní financování nebo by správně měly poptávat financování equitní.

Přímé investování do dluhopisů firem je relativně komplexní a doporučuje se jen zkušeným investorům. Přímé investování do korporátních dluhopisů by nemělo reprezentovat víc jak 3–4 % portfolia. Jaká jsou moje osobní kritéria investice do firmy přes dluhopisy? Zaprvé
profitabilita, zadruhé růst tržeb a marže, pak ručení za půjčku, šikovný management tým, který znám a konečně jasné využití investice.

Nemovitosti

Faktem je, že ceny nemovitostí rostou. Až ve třetím čtvrtletí letošního roku se nárůst cen v Praze stabilizoval, ale stále se drží na zhruba 101 % ceny z loňského října. Byty se prostě stále prodávají v předkrizových částkách.

Růst cen je ovlivněn několika elementy: dostupností levného financování, stavem ekonomiky a poptávkou investorů po relativně konzervativních aktivech s potenciálem dlouhodobého uchování hodnoty.

Hypotéky rostou, a my tak máme našlápnuto k rekordnímu roku. Jen během letošního srpna bylo připsáno žadatelům 20 miliard korun, což je o třicet procent více než loni v ten samý měsíc.

Rekordmanem byl doposud rok 2016, kdy bylo „přiklepnuto“ v hypotékách 225 miliard korun, nicméně letošek ho zřejmě překoná. Je dost pravděpodobné, že hypotéky budou ještě zlevňovat, protože repo sazba ČNB je na 0,25 % a SWAP na půl procentu. Větší počet bank poskytují hypoteční úvěry pod 2 % a hypoteční sazby snižuje v říjnu skupina ČSOB i Raiffeisenbank.

Ekonomika a vývoj nezaměstnanosti a HDP není zase taková bída jako v jiných zemích. Česká nezaměstnanost stoupla z 2,4 na 3,4 procenta, což je stále o hodně nižší než téměř 8% v USA nebo 6,4 % v Německu.

Co se HDP týče, na základě rychlých ekonomických ukazatelů jako spotřeba elektřiny, najeté kilometry kamionu na našich dálnicích nebo počet cestujících na pražském letišti si můžeme snadno spočítat, že se Češi naučili s pandemií koronaviru žít. Růst HDP ve třetím čtvrtletí by tak mělo být optimistické číslo. Otázkou ovšem je, jaký bude mít dopad aktuální nárůst počtu nakažených, nová opatření přijatá v říjnu vládou a očekávané utlumení programů typu Antivirus, 24 nebo Kurzarbeit na ekonomiku v posledním čtvrtletí a eventuálně dalších vládních programů stimulujících ekonomiku v roce 2021.

Obava privátních investorů z dlouhodobé inflace a relativní přebytek peněz v české ekonomice pak stimuluje poptávku především po investičních bytech ve větších městech.

Zatím se tedy zdá, že ceny nemovitostí jsou udržované nejen omezenou nabídkou bytů, a to zejména ve velkých městech, ale i rekordním počtem hypoték, které budou i nadále zlevňovatdíky nízkým úrokovým sazbám centrální banky.

Akcie v mlze

Akcie v Čechách nepatří k populárním tématům číslo jedna. Češi drží v akciových fondech asi 124 miliard korun a na smíšených 220 miliard. Dává smysl do akcií investovat?
Americky index S&P500 je na hodnotě 3400, což je asi 10 % nad hodnotou na začátku roku. Jako kdyby se žádná recese nestala. Nárůst S&P500 je tažený technologickými společnostmi jako například Facebook, Apple, Amazon, Google a Microsoft, které narostly o 60 % od začátku roku. Zbytek indexu agregovaně narostl pouze o 1 % a například akcie finančních institucí a energetických společností poklesly. Faktem zůstává, ze akcie mají vysoké valuace – P/E ratio je na 25 a příjmy na akcii klesají.

Goldman Sachs předpokládá, že dlouhodobě budou akciové trhy nadále růst – v průměru 6 % ročně během dalších deseti let s možným minimem 2 % a maximem 11 %. V dlouhodobém hledisku by tak akcie měly pokrýt inflaci. Ale je třeba mít pevné nervy. Volatilita, měřená tzv. VIX indexem, dosáhla v březnu 2020 rekorních hodnot srovnatelných pouze s finanční krizí roku 2008 a stále se drží na vysoké úrovni.

Přetrvávající vysoké hodnoty VIX lze přirovnant k jízděautem dvousetkilometrovou rychlostí v mlze s viditelností na tři metry před sebe.

Blockchain

Blockchain je technologie, která umožňuje poskytovat finanční služby mimo tradiční bankovní systém. Místo tisíců „drahých” zaměstnanců bank řídí vše počítače a softwarový kód. Objem finančních služeb a produktů na blockchainu je už relativně velký, generuje asi 15 miliard dolarů tržeb ročně, má celkovou kapitalizaci kolem 350 miliard dolarů a narostl o 70 % od začátku roku. Je ale stále podstatně menší než celkový bankovní trh. A také podstatně menší než tržní kapitalizace finančních produktů: zlata (7 bilionů dolarů), akcií (89 bilionů dolarů), dluhopisů (250 bilionů dolarů) nebo derivátů (500 bilionů dolarů).

Asi teď čekáte, že všem okamžitě a bez váhání doporučím investovat do blockchainových služeb a produktů. V podstatě ano. Ruku v ruce ale s velkou opatrností. Jde o vysoce technickou záležitost, které se dedikované fondy věnují každý den. Due diligence před investováním obsahuje ověření týmu, produktu a softwarového kódu, teorii her a ekonomiku projektů z pohledů mikro a makroekonomie.

Finanční svět se letos úplně změnil a nastala nová éra, která je reprezentovaná devalvací měn, vysokou inflací aktiv, nízkým úrokem na dluhopisech a vysokou nejistotou, která vyústila ve vysokou volatilitu. I v této éře data ukazují, že držet cash je cesta, jak přijít o majetek. Běžný racionální investor by měl investovat minimálně do protiinflačních dluhopisů ČR. A ten sofistikovaný se zase musí připravit na nižší výnosy a vyšší riziko investic. Jediné řešení, které vidím, je signifikantně diverzifikovat – včetně investic do alternativních aktiv.

Viktor Fischer