Marianna Zapotilová: „V Rockaway je každý den výzva. A to mě baví. ”

Vzdělání za mořem

„Na gymplu to byla taková klasika. Bavila mě hlavně čeština, slohovky a jazyky, takže výběr žurnalistiky dával největší smysl,” vzpomíná na tehdejší typické rozhodování, kam na vysokou. Pražská žurnalistika na FSV UK je ale známá obrovským přetlakem přihlášených, a tak Marianna přiznává, že se chtě nechtě musela na přijímačky „nadrtit”.

„Rozhodla jsem se, že se tam prostě dostanu, ať to stojí, co to stojí. Takže jsem rok četla každý den noviny od začátku do konce, koukala se na zprávy, ležela jsem ve všech možných všeobecných přehledech a ukázkových testech, psala články pro jeden internetový magazín… a vyplatilo se – na oboru žurnalistika, kam z 900 lidí brali šedesát, jsem skončila druhá,” říká Marianna. Dostala se tehdy i na obor PR, v té době ji ale ještě tolik nelákal.

Pochopit ho je ale nedílnou součástí i žurnalistiky a mediálních dovedností. Marianna se tak během studia měla možnost dozvídat se o PR čím dál tím víc a postupně jí obor, který poprvé pojmenoval ve třicátých letech 20. století známý americký teoretik a synovec Sigmunda Freuda Edward Louis Bernays, okouzlil. „Ani ve druháku jsem pořád neměla konkrétní představu o budoucnosti; líbilo se mi už jen to, že na fakultě vůbec jsem. Bavily mě všechny praktické i teoretické předměty, v knihovně jsem si četla odborné knížky nad rámec těch doporučených a celkově si užívala studentský život,“ popisuje Marianna, jak moc ji škola a vše s ní spojené nadchlo.

A došlo i na studium v zahraničí. Tahle velká zkušenost je pro většinu studentů něčím, co je ovlivní v další profesní kariéře, a nebylo tomu jinak ani v případě Marianny, pro kterou se stala možnost studia v cizí zemi postupně jedním z hlavních cílů.“

Marianna se nakonec rozhodla pro slunečnou Floridy a tamní University of Miami (UM), kde strávila celý rok. „Z akademického hlediska šlo o skvělou univerzitu, ostat-
ně jinak by s ní smlouvu Karlova univerzita ani neměla. Nicméně těsně před odjezdem mí kamarádi našli žebříček ‚nejvíc párty škol v USA a UM s přehledem dominovala na prvním místě. Takže jsem si to od nich pěkně vyžrala,” směje se. Jak ale dodává, studium bylo nakonec celkem náročné a došlo i na počáteční přecenění sil a následné vystřízlivění. „V prvním semestru jsem si zapsala o dost víc předmětů, než jsem měla, protože jsem nabyla dojmu, že to přece musím zvládnout levou zadní. Asi po měsíci mě ale položil menší breakdown a musela jsem svoje rozhodnutí spolu se studentskou poradkyní trochu přehodnotit,” popisuje Marianna i druhou stránku studia.

Po návratu do Čech si přivezla kromě životní zkušenosti taky dilema, co dál – a jako další výzvu si vybrala Londýn, kde na Kingston University vsadila na studium fotografie a produkce. „Dokončila jsem bakaláře, začala pracovat v Českém rozhlase a přemýšlela, kam si podám magisterskou přihlášku. Fotografická tvorba mě bavila už na FSV, takže jsem si chtěla rozšířit teoretické i praktické dovednosti a říkala si, že dál zkrátka uvidím – mít vizuální vzdělání z Británie se mi hodilo už tehdy a byla jsem přesvědčená, že to tak bude i po studiu.“

Cesta do Rockaway

Zpátky v Praze pak začala pracovat v tehdejším rozrůstajícím se PR týmu – a opět na FSV. „To prostředí jsem dobře znala, a navíc jsem měla dobré vztahy s akademiky. I k PR už jsem si mezitím vybudovala užší vztah, a tak mi to všechno začalo dávat smysl.“

Marianna strávila na PR oddělení přes sedm let a jak sama přiznává, i na první pohled svázané prostředí univerzitní půdy může být extrémně svobodné a inspirativní: „Kromě každodenního PR, eventů a webu jsem měla na starosti promo studijních oborů pro cizince, takže jsem byla i často v zahraničí,” popisuje Marianna jen zlomek toho, co vše během své štace na PR fakultě zažila.

Po nějaké době nastal čas posunout se zase o kus dál a v trochu jiném prostředí. Tehdy zazněla během jedné společné večeře z úst její kamarádky zmínka o tom, že investiční skupina Rockaway hledá někoho, kdo by vhodně doplnil dvoučlenný PR tým. „Nebyla jsem si nejdřív jistá, jestli tenhle obor zvládnu a dodnes si pamatuju, že jsem váhala až do posledního dne, kdy jsme měli poslat CV. Ale už během pohovorů a prvních návštěv v Rockaway, tehdy ještě v kancelářích na Kavčích horách, jsem cítila, že tohle bude to pravé.”

Teď, po víc jak dvou letech v Rockaway, je Marianna za tohle rozhodnutí vděčná. „Prošla jsem dvěma odlišnými týmy pod vedením Míši a pak Pavla Kalouše. Jejich práci jsem vnímala vždycky jako hodně náročnou a neuměla si moc představit, že bych byla v jejich pozici. Teď, když se jejich agenda v podstatě rozprostřela mezi mě a Marka Blahutu, tuším, že na to snad mám. Tady jsem se posunula obrovským způsobem – jak co se pracovního sebevědomí týče, tak i v kvalitě své práce. A za tu příležitost jsem vděčná, protože v Rockaway je každý den výzva – a to mě baví,“ říká.