Rozhovor: Covid ukázal, jak je KVIFF pro Vary důležitý

Oba milují filmy, oba spojuje vášeň pro golf, oba věří, že Karlovy Vary mají potenciál hostit víc podobných akcí, jako je Mezinárodní filmový festival, a oba od letošního jara, kdy Rockaway Capital vstoupila jako investor do festivalu, spojuje ještě místo v představenstvu pořadatelské firmy.

Její výkonný ředitel Kryštof Mucha (na snímku vlevo) a investiční partner Rockaway Jan Jírovec (vpravo) se v posledních týdnech ukryli do útrob festivalových kanceláří v centru Prahy a spolu s prezidentem festivalu Jiřím Bartoškou a celým týmem tvrdě pracovali na tom, aby se festival, který se letos uskuteční netradičně v termínu 20.–28. srpna, po roční pauze způsobené pandemií nemoci covid-19 vrátil v plné parádě, jak si ho všichni pamatují.

Na co se nejvíc těšíte?
Kryštof: Pan Bartoška vždycky říká, že se těší na kachnu v neděli v hotelu Embassy, což je vždycky den po skončení festivalu. Chápu, jak to myslí, ale já se naopak těším na týden, který předchází festivalu, to je pro mě ten nejhezčí moment. Mám rád to, jak se v pátek týden před festivalem sbalím, odjedu do hotelu Pupp a užiju si poslední klidný víkend, který připomíná klid před bouří.
Jan: Já se hlavně těším na to, že festival vůbec bude. Jezdím na festival dlouho a posledních pět let navíc ještě jako zástupce hlavního partnera, takže vždycky to bylo pro mě speciální, ale letos to bude jiné ze dvou důvodů. Jednak se festival vrací po roční pauze, a pak se strašně těším na to, že toho budu poprvé součástí i v zákulisí. Trochu jsem to ochutnal i v minulých letech a bylo to vždycky něco, co se nedá popsat. Vidím to už teď v kancelářích festivalu, kde to hučí, je tady specifický stres a adrenalin.
Kryštof: A v tom je právě ten poslední víkend před festivalem krásný. Ten cvrkot ustane, máš čas se na chvíli zastavit a všechno si v hlavě srovnat, protože hned v pondělí se všechno rozeběhne a ty už nemáš šanci to zastavit. Pro mě to ale letos bude specifické i tím, že se ještě víc než obvykle těším na zahájení festivalu, který začne filmem, na kterém jsem posledních 12 let pracoval.

Zátopek.
Kryštof: Ano. Těším se, že to diváci konečně uvidí, a věřím, že to zafunguje stejně, jako to fungovalo na projekcích, které jsme doteď absolvovali.

Co všechno bude letos na festivalu jinak? Pochopitelně kromě nezvyklého srpnového termínu?
Kryštof: Je jasné, že běžný návštěvník pozná, že je něco jinak, protože budeme muset dodržovat spoustu protiepidemických opatření. Děláme všechno tak, abychom měli jistotu, že v kině nebude sedět nikdo, u koho nevíme, že je otestovaný, po nemoci nebo očkovaný. Takže v tomhle festival jiný určitě bude. Na druhou stranu vláda od srpna zrušila omezení kapacity u vnitřních akcí, takže v kinosálech budeme moct využít 100 procent míst, po letech bude také znovu otevřený bazén nad Thermalem, což nám všechna ta opatření snad trochu vykompenzuje.
Jan: Jak už jsi říkal, nezvyklý je srpnový termín, možná bude večer dřív zima, ale filmový festival je primárně o filmech a ty máme díky našemu programovému týmu připravené na naprosto špičkové úrovni. Jinými slovy, celý tým dělá všechno pro to, aby to byl plnohodnotný festival z pohledu promítaných filmů, partnerských akcí i doprovodného programu. Takže uvidíme, jestli to bude jiné. Covid to samozřejmě nějak ovlivní, ale Petr Lintimer, náš šéf produkce, a jeho tým, dělají všechno pro to, aby to jinak nebylo nikde jinde poznat.
Kryštof: My jsme to už na začátku července zažili na festivalu v Cannes – bylo tam samozřejmě méně lidí, protože nepřijelo tolik lidí z filmového industry ze zahraničí, což bude i u nás podobné, ale na druhou stranu atmosféra v Cannes byla úžasná, protože bylo ze všech lidí cítit, jak moc si všichni přejí, aby už se všechno konečně vrátilo do normálu.

Je pro tebe to, jak proběhl festival v Cannes po covidové pauze, jakýmsi vzorem?
Kryštof: Pro nás bylo Cannes strašně důležité, protože jsme věděli, že jsou hned před námi, takže nás zajímalo, jak k tomu přistoupí. Cannes má samozřejmě ohromnou výhodu, že Francie si svůj filmový festival ohromně hýčká. Z obrovské části je financované z veřejných zdrojů a o zbytek peněz se starají partneři jako Air France, Renault, Nestlé nebo L’Oréal. Takže tam je pro firmy skoro povinnost tam být. Navíc festival dostal od francouzského ministerstva kultury výjimku, aby po dobu festivalu mohli přijet i hosté třeba z Británie nebo Spojených států.

A jaký jsi z toho na místě měl pocit?
Kryštof: Všechno bylo menší, skromnější, protože tam chybělo zhruba 20 tisíc Američanů, ale právě to se postaralo o úžasnou atmosféru, protože bylo všechno jako za starých časů v Cannes. Najednou nestály davy lidí před každou restaurací a člověk si tam mohl bez problémů najít místo, kinosály byly plné a promítalo se i v malých sálech, kam se člověk normálně nepodívá. Bylo to perfektní.

Na druhou stranu se všichni shodli, že budou rádi, když se Cannes vrátí do obvyklého květnového termínu.
Kryštof: To je pravda. Najednou se v Cannes na začátku léta míchali turisté, kteří tam na prázdniny jezdí desítky let, Francouzi, kteří tam tradičně tráví léto, a hosté festivalu. Dvě důležité sezony se v kalendáři potkaly v jednom termínu. Proto bude příští rok festival v Cannes opět v květnu. A my doufáme, že Vary opět na začátku července.

Konec srpna je tedy v případě Varů jen dočasná varianta?
Kryštof: Ano. Srpnový termín je daný tím, že festivaly, které patří do světové špičky, tedy Cannes, Benátky nebo Berlín, a vedle nich i další festivaly jako San Sebastian nebo Locarno, už měly domluvené své termíny a my jsme se tomu museli přizpůsobit. Musím říct, že některé lidi ten srpnový termín i baví, ale jinak je a bude místo Varů v kalendáři vždy na začátku prázdnin.

Karlovarský festival ustál náročný rok 2020, kdy nemohl kvůli pandemii covid-19 proběhnout. Může to festival ovlivnit negativně do budoucna?
Kryštof: Místo tradičního ročníku jsme udělali projekt TADY VARY, se kterým jsme objeli 96 kin po celém Česku. Díky partnerům, ministerstvu kultury, kraji a městu jsme dokázali ten rok přežít relativně ve zdraví, takže to pro nás nakonec bylo přínosné, protože nám TADY VARY strašně moc ukázaly. Ale dlouhodobě bychom to nechtěli opakovat. Představa, že nebude ještě jeden festival, by mohla začít být problém z pohledu partnerů. Potvrdilo se nám, že rok bez festivalu otevřel lidem z Varů oči, protože si uvědomili, o co bez festivalu přicházejí. A myslím, že většina z nich, teď myslím primárně lidé z byznysu, to tak opravdu cítí. Otázkou je, jak to všechno nakonec s celým městem zahýbe, jestli ho to nějak citelněji nezasáhne.

V Karlových Varech byl dopad pandemie cítit společně s Prahou asi nejvíc v Česku. Věříte, že festival bude sloužit jako vzpruha a impuls, který celé město zase nakopne?
Jan: Máš pravdu, že ve Varech je teď výrazně menší návštěvnost, turisté chybí stejně jako v Praze a na dalších místech. Vary to musí vzít hlavně do vlastních rukou, protože festival je letos až na konci letní sezony, takže to znamená, že hlavní sezona bude v té době spíš už končit, takže je jasné, že to trochu město letos určitě zasáhne. To, jestli to Vary vezmou jako příležitost přilákat jiný typ hostů nebo návštěvníků z Česka, to je otázka hlavně na město a samotné hoteliéry. My jako festival uděláme všechno pro to, aby Vary byly vidět všude. Myslím, že si to Vary zaslouží, což dokazuje i čerstvě udělený titul světového dědictví UNESCO.
Kryštof: Souhlasím. To je vlastně také efekt covidu. Díky tomu, co se stalo, se nám podařilo dotáhnout vstup Rockaway do festivalu a že kluci v čele tady s Honzou od začátku deklarují svůj zájem o Karlovy Vary a Karlovarský kraj. Lidé z vedení města a kraje cítí naději, protože my teď společně říkáme to, o čem jsme byli přesvědčení už dřív, a sice jak ohromný potenciál mají Karlovy Vary a Karlovarský kraj. A to se ukazuje už na našem prvním společném projektu, který se bude realizovat po „velkých” Varech, což je náš projekt s Českou filharmonií. Potkali jsme se s pár partnery a stačila nám jedna schůzka, aby do toho šli s námi. Takže cítíme, že pro Vary a kraj je obrovská šance se pustit do něčeho nového, co bude stát na mnohem pevnějších základech, než jsou, když to řeknu hloupě, jen ruští turisté.
Jan: My jako Rockaway jsme do festivalu primárně vstoupili proto, že jsme událost, který svojí prestižností prakticky nemá v Česku obdoby, chtěli podpořit a rozvinout ji. Takže jak jsme se bavili o tom, jestli se něco změní, tak z pohledu příprav festivalu se nic nemění, ta je dál v plné režii současného týmu a naším společným cílem je to udělat vždycky, jak nejlépe to dovedeme. Zároveň je potřeba zdůraznit, že Vary jsou tak velká akce, která je důležitá nejen pro kraj, ale i pro celou českou kulturu, že se bez partnerů neobejde. Není to tak, že je tady Rockaway a všechno je splněno. My jsme připraveni podpořit nové projekty a zajistit festivalu stabilitu, ale synergie s partnery, ministerstvem kultury a městem je pro festival klíčová už desítky let a platí to i dál. Na partnerech je festival závislý, a proto mám třeba radost, že letos přibyly i čtyři nové brandy, které festival podpořily.
Kryštof: To říkáš dobře a já mám velkou radost, že ani nikdo z velkých partnerů neodešel, všichni zůstali a jestli nějaký odešel, tak to byl někdo z menších partnerů. Jinak zůstali všichni, a my tak dál spolupracujeme i s firmami, které jsou s festivalem často i přes 20 let.

Honzo, investovat do něčeho, co se zrovna ani nemůže pořádat, uprostřed covidové nejistoty – to chtělo z pohledu Rockaway docela odvahu, ne?
Jan: Celá investice se sice dotáhla až letos na jaře, ale s panem Bartoškou a nejužším vedením festivalu jsme se o tom bavili už loni na jaře a samozřejmě jsme celou dobu rozebírali i to, jaká rizika jsou s tím spojená. My zkrátka věřili, že je to akce ne na příští rok, ale na příští desetiletí. Bylo tam samozřejmě riziko, ale na druhou stranu ta příležitost udělat to právě teď, kdy festival potřeboval podpořit, a ještě mít příležitost prozkoumat, co dalšího by se dalo vymyslet, abychom se mohli rozrůst a být úspěšní i v dalších aktivitách, nás lákala.

Jak tohle manželství probíhá v praxi v tom nejhektičtějším období těsně před zahájením festivalu?
Kryštof: Honza, a potažmo celá Rockaway, byli díky partnerství Mallu s festivalem propojení už poslední roky, takže byli s tím, jak přípravy probíhají, obeznámení. Pro nás to tedy nebyli úplně cizí lidé. Samozřejmě teď to ale všechno vidí do většího detailu, ale jak říkal Honza, oni do těch největších detailů v přípravách nezasahují. Pro festival je strašně důležité, že kluci tomu dávají jistotu, že je v tom s námi i v těžkých časech někdo silný, kdo nám pomůže, aby se festival stabilizoval a my také mohli rozvíjet věci, o kterých jsme často dlouho mluvili, ale nebyli jsme schopní je zrealizovat. Najednou máme prostor zaměřit se i na nápady, které mají potenciál a dávají smysl, a to je fantastické.

Jedním z nich je i platforma KVIFF.TV. V čem může pomoct festivalu?
Kryštof: To je asi na úplně samostatnou diskuzi, co všechno může KVIFF.TV festivalu všechno přinést – my tam každopádně vidíme několik rovin. Je to do určité míry náhrada klasického tištěného festivalového deníku. Říkáme tomu KVIFF Live a já věřím, že v budoucnu to bude to jediné, co budeš potřebovat, aby ses mohl po festivalu pohybovat a vždy jsi věděl, kde se co promítá a kde se co děje. Pracuje na tom velký a šikovný tým a my to chceme ukázat nejen hostům festivalu, ale i lidem, kteří na festivalu zrovna nejsou, abychom je příští rok nalákali. Zároveň cítíme, že u podobných velkých platforem chybí lidem kurátorovaný program artových filmů. Skončí festival a najednou se nás všichni ptají, kde se můžou podívat na film, který se jim líbil na festivalu, a teď se nedá sehnat. A my chceme být platforma, která tahle přání splní. Zároveň chceme být edukativní, to znamená, že v KVIFF.TV vidíme prostor pro různé specializované pořady nebo vlastní tvorbu. Otázek a cest, co by KVIFF.TV mohla splňovat, je hodně, takže si teď ještě netroufám to úplně všechno popsat.
Jan: Řekli jsme si, že je KVIFF.TV takový trošku startupový projekt, který naplno představíme až někdy na konci roku. Pracuje na tom unikátní tým v čele s programovým ředitelem festivalu Karlem Ochem, což je naše výhoda. Za velmi krátkou dobu jsme postavili tým a celou platformu, kterou chceme postupně dostat do celého regionu, ale nejprve je potřeba si to všechno vyzkoušet a otestovat, což právě teď děláme. Plnou verzi zatím připravujeme jen interně a naplno ji představíme až za několik měsíců.

Spojení Rockaway a KVIFF ale není jen o festivalu – mělo by mít mnohem širší přesah. Dá se už teď říct něco víc konkrétního?
Jan: Kryštof to už trochu zmínil. Uvědomili jsme, že tady máme tým s ohromným know-how na vytvoření velkého festivalu, který ví všechno o ticketingu, jak se postarat o VIP hosty, partnery a tak dále, a proto jsme si řekli, že ten tým využijeme i ve zbytku roku mimo filmový festival. Proto jsme vytvořili spolupráci s Českou filharmonií, kterou představíme v listopadu ve Varech i s propojení na filmovou tradici a celý tým KVIFF v jejímž rámci orchestr představíme v listopadu ve Varech i s propojením na filmy. Tuhle akci chceme ještě výrazně rozšířit a do budoucna z ní vybudovat další silnou kulturní akci. Plus máme připravené další tři čtyři eventy mimo filmový festival a filharmonii. Jsme už poměrně daleko, na druhou stranu nám jde o opravdu kvalitní akce, které jsou v něčem unikátní a dlouhodobé, takže nikam nespěcháme. Nejde nám o žádnou rychlou eventovou agenturu. Chceme vytvořit vlastní akce na několik dalších příštích let, a tím Karlovy Vary a celý kraj znovu vrátit na mapu kulturně-společenských aktivit.
Kryštof: Město i kraj jsou z toho nadšené, myslím, že všichni cítí, že je to ve Varech opravdu potřeba. My jsme konec konců po něčem takovém jako festival volali už delší dobu, protože to pomůže celé infrastruktuře i lidem, kteří by díky tomu mohli ve Varech rozjet zajímavé restaurace a podniky. Třeba v Cannes probíhají nějaké akce 300 dní v roce. Hudební festivaly, veletrhy a další. Karlovy Vary k tomu mají ideální předpoklady. Dostavuje se dálnice s Prahou, je tam letiště, blízko jsou hranice s Německem a samotné město je krásné. Pořád jsme čekali na vedení města, ale tohle je nejlepší řešení – přijdeme s těmi akcemi sami. A díky klukům z Rockaway najednou cítíme, že je to opravdu realizovatelné.

Vraťme se ještě k festivalu. Máte v hlavě nějaké nápady a myšlenky, čím festival ještě vylepšit a třeba se inspirovat už zmíněným festivalem v Cannes?
Kryštof: Když jsem jel poprvé do Cannes, říkal jsem si, že se musím dívat hlavně na to, jak to udělat, abychom se jednou ke Cannes přiblížili. Jenže když tam opravdu přijedeš, uvědomíš si, že jediné, co nechceš, je přibližovat se ke Cannes. Ten festival je krásný a skvělý, ale zároveň je specifický. Je na Azurovém pobřeží ve Francii, kde jsou zvyklí trávit čas bohatí lidé, takže i samotný festival má pak absolutní glamour, protože tam tak jako tak jezdí na dovolenou super bohatí lidé. Samotný festival je intelektuální, ale na něj se nabalil další filmový byznys včetně béčkových a céčkových filmů, což je něco, co ve Varech nechceme. Vary jsou totiž úplně unikátní v tom, že tam může přijít na film úplně kdokoliv, a přitom je to zkombinované se skvělým programem, skvělými filmy a ještě náklonností hollywoodských hvězd. Náš úkol je tohle ochraňovat, protože atmosféra Varů je pořád křehká. Je to jedna z nejvýznamnějších akcí v zemi, která je tady od roku 1946, která přežila i komunismus, a my ji musíme udržet i pro další generace. Proto jsem tak rád za vstup Rockaway, protože cítím, že její podpora bude dlouhodobá a my se nemusíme strachovat, že přijde nějaká další krize a my třeba přijdeme o nějakého partnera. Dává nám to jistotu, na které se dá stavět.

Text: Pavel Kalouš