Viktor Fischer, Managing Partner Rockaway Blockchain Fund: „Chceme být Andreessen Horowitz pro blockchain“

Když se loni v červnu po měsících tvrdé práce a příprav chystal oznámit vznik fondu Rockaway Blockchain Fund, který si dal smělý cíl vybrat od investorů 100 milionů dolarů, tedy přes dvě miliardy korun, a postupně je nainvestovat do blockchainových startupů a decentralizovaných financí (DeFi), byl trochu nervózní.

O tři měsíce dřív totiž na svět poprvé dolehla krize způsobená pandemií covid-19, finanční trhy se během pár dnů propadly, stejný sešup zažily i kryptoměny, takže nebylo divu, že investoři, se kterými zakladatel fondu Viktor Fischer už několik měsíců jednal, měli úplně jiné starosti.

„Říkali mi: Viktore, mám firmy, restaurace, které trpí a potřebují peníze. Bylo to hrozné. Nikdo nám nebral telefon, všude byla panika a všichni říkali, že cash is the king,” vzpomíná Fischer.
O osm měsíců se později se už ale zase spokojeně usmívá. Jeho fond navzdory původním obavám překonává všechna očekávání, z cílové částky má naraisováno téměř polovinu a jeho portfolio, které aktuálně čítá 22 startupů a VC fondů, vykazuje zhodnocení přes 500 procent.

„Když se ukázalo, že krize postihla jen některé oblasti, a digitalizace mezi tím nebyla, všechno se otočilo. Blockchain není nic jiného, než digitalizace tradičních finančních služeb,” dodává Fischer.

Viktore, kdy jsi naposledy sám použil nějakou službu na blockchainu?
Zrovna před pár dny. Investoval jsem přes platformu 1inch, kterou máme v našem portfoliu. Dával jsem tam likviditu, což mi vydělalo zhruba 10 procent měsíčně. Která banka vám dá dnes 10 procent měsíčně a 100 procent ročně? To vám nedá nikdo. 1inch ano.

Jak to funguje?
Je to burza, kde je takové jezírko, kam naházíte různé kryptoměny, a lidé je pak tradují mezi sebou. Někdo chce vytradovat USDC (digitální stablecoin, který je vázaný na americký dolar) za Ethereum, tak jde do jezírka, kde jsou tyhle kryptoměny, hodí tam USDC a vytáhne si tvoje Ethereum.

A kde se bere tak vysoké zhodnocení?
Jednak dostáváš podíl z poplatků, které tradeři platí 1inch, druhý důvod pak je, že sama platforma ti platí za to, že do ní vkládáš likviditu. 1inch potřebuje, aby ta jezírka rychle narostla, tak je dotuje, aby tě motivovala do nich investovat.

Příkladů využití decentralizovaných financí (DeFi) je ale víc. Který ti přijde nejpraktičtější?
Pojištění. To je to, co teď v DeFi chybí nejvíc. Když dáváš svoje peníze do DeFi, do nějakého jezírka, riskuješ, že to jezírko napadnou hackeři, kteří to jezírko celé vyberou i s tvojí investicí. Takže bych tam nedával všechny svoje peníze. Dnes tohle dokáže pojistit jen jedna firma, a to je londýnský Nexus Mutual, jenže oni jsou úplně vyprodaní.

Jsou tam ještě další rizika?
Důležité je říct, že poplatky za transakce jsou stále ještě drahé. Představ si, že dáš do 1inch pět tisíc eur, za měsíc vyděláš 500 eur, ale 250 eur ti z toho ukousnou poplatky. To je hodně, a je to důsledek toho, že všechno běží na Ethereu, kde jsou hodně drahé poplatky. Takže se některé transakce vyplatí až s vyššími investovanými částkami.

Jako laik jsem měl vždy pocit, že největší přínos DeFi bude v levné a jednoduché možnosti posílat peníze kamkoliv po světě. Je to tak?
Platby, respektive posílání peněz u nás v Evropě nemají v DeFi takový smysl, protože banky v tomhle fungují skvěle. Ani poplatky u transakcí nejsou velké. Navíc je to úplně jednoduchá transakce, není tam žádná logika. Na blockchainu je super, že se každá transakce dá programovat. Když si koupíš byt, už nemusíš mít notáře. Na to ve světě blockchainu existují takzvané smart kontrakty, které poznají, že ti byt zapsali do katastru a automaticky uvolní peníze. Eliminuješ prostředníky, nepotřebuješ právníky, notáře, bankéře, což celý proces zlevňuje.

Dobrý příklad jsou i půjčky, že?
Ano. Když nějaká firma prodá něco přes marketplace, přijdou ji peníze třeba až za 90 dní, přestože zboží už je prodané. Na to v běžném bankovním světě funguje refaktoring, který je ale drahý, zatímco na blockchainu je to mnohem jednodušší. Nebo jsi hudebník, který skládá hudbu, za kterou jednou dostane zaplaceno od Spotify. Běžně ti na to nikdo peníze nepůjčí, nebo když ano, je to drahé a složité. Na blockchainu to zařídíš úplně automaticky.

Přijde mi, že tohle jsme si kdysi slibovali od Bitcoinu. Hodně se řešilo, jak s ním budeme běžně platit, ale nakonec dostalo DeFi praktické využití až teď. A ne díky Bitcoinu.
Ano. Respektive to začalo už v roce 2017. Podle odhadů dnes DeFi používá 1,4 milionů uživatelů a roste to neuvěřitelně rychle. Nedávno jsme se bavili s fondem Polychain, do kterého jsme také investovali, a oni mají výnos IRR na svém prvním fondu 90 procent. To je výnos, který se u fondu neviděl od 90. let, kdy tohle dokázali VC fondy investující do startupů.

Čím to je, že se to teď tak zrychlilo?
Je tam trakce, a i když je použití pořád komplikované, lidé už pochopili, že DeFi dává smysl. Před rokem bylo v DeFi 800 milionů dolarů, po roce je tam 40 miliard. Takhle rychle rostoucí odvětví jsem ještě neviděl.

Jak se DeFi změnilo za poslední rok?
Konečně vznikly zajímavé projekty. Ethereum se začalo programovat v roce 2015, o rok později se pak na tom začaly programovat první projekty. Ale až loni se ty platformy začaly spouštět. Compound, Aave, Synthetix… V létě 2020 to pak vyletělo, když si lidé uvědomili, že to opravdu funguje. Chtělo to jen čas.

Jak tomu pomohl covid?
Všechno akceleroval. Pobočky bank jsou zavřené, takže lidé sedí doma u internetu, a když jste u internetu, tak se můžete napojit na jakýkoliv blockchain kdekoliv na světě. Tak jako internet globalizoval informace, že si z Prahy přečtete New York Times online, tak stejně tak blockchain globalizuje finanční služby – takže z Prahy půjčíte komukoliv kdekoliv po světě přes Compound.

Dalo by se v DeFi dnes fungovat už naplno, aniž by se člověk musel vracet do konvenčního světa?
Ještě ne. Co chybí, je propojení na reálný svět minimálně z hlediska plateb. Můžeš mít vlastní účet na blockchainu, což je walletka, takže teoreticky můžeš říct svému zaměstnavateli: Posílejte mi výplatu v USDC, což je dolarový stablecoin. Ale pak nastávají dva problémy. První je při vstupu do blockchainového světa, kdy tohle řekneš zaměstnavateli. A já už vidím tu paniku účetních, jak by to udělali. Druhý problém je při výstupu. Máš stablecoin USDC, ale pak jdeš večer na večeři s manželkou a nezaplatíš tím.

Takže mít všechno osobní jmění na blockchainu dnes ještě nejde.
Investice tam mít můžeš, ale prostředky na denní placení a používání ještě ne. Já třeba většinu svých peněz na blockchainu mám, 80 procent a možná i víc. Když mi přijde plat, nějakou jeho část, abych měl na hypotéku a jídlo, si pošlu na Revolut a do běžné banky, ale zbytek na investice pošlu do blockchainu, protože nikdo mi dnes nedá tak zajímavý úrok.

V jaké fázi je DeFi dnes?
Je to stejné jako v začátcích internetu, kdy vznikaly různé protokoly. TCP/IP na komunikaci, IRC na chat, Gopher na browsing, to byly všechno hrozně ošklivé a uživatelsky nepříjemné. Inženýry v té době nezajímal user interface. Teprve později přišel HTML protokol, Netscape, kteří si řekli: Pojďme to ještě zjednodušit. A teprve pak přišla America Online, která začala lidem rozesílat CD a modemy k připojení. Tak přesně tam jsme teď s blockchainem. Vznikají různé protokoly, ale ještě stále nepřišla ta America Online, která by pomohla přivést masu lidí. Už tam vidíme potenciál, ale ještě je to neuvěřitelně složité.

Takže složitost je momentálně největší problém?
Největší problém blockchainu je, že úplně mění celou koncepci finančního světa, jak ho známe. Máme peníze, které vydává stát, kterému věříme. Máme bankovní účet, kterému věříme, protože ho vydává banka. Blockchain tohle úplně mění a říká: Už věřte jen softwarovému kódu a všechno se děje už automaticky. A to lidé většinou nedokáží pochopit.

Pokud nejsi ajťák nebo matematik.
Ano. Všechny peníze mají jen takovou hodnotu, jakou věříš, že mají. Kdysi jsme používali k placení mušle, protože všichni věřili, že mají hodnotu. Dnes věříme, že má takovou hodnotu zlato. Bankovky. U amerického dolarů věříš, že má nějakou hodnotu, protože je za ním americká vláda, zatímco venezuelskému bolivaru nevěříš, protože je tam inflace 300 tisíc procent. Všechny finanční produkty byly doteď o tom, že někomu věříš. Blockchain to teď ale úplně mění – a nutí tě věřit softwarovému kódu. Takže když nejsi ajťák a nerozumíš tomu, nevěříš tomu.

Co to změní?
Celou komplexitu blockchainu je potřeba upozadit. Lidé ani nesmí vědět, že za nějakými službami je blockchain. Čemu lidé věří, je třeba aplikace v mobilu. Vezmi si takový Revolut. Ten by dnes mohl nabízet 1inch jezírko, na kterém já teď vydělal 10 procent měsíčně. Stačilo by 1inch napojit na Revolut. To je ta vize. Potřebujeme dvě věci. Větší adopci, protože lidé tomu začnou věřit, když to budou používat. A druhá věc je zjednodušení interface aplikací, aby to mohli použít i naše rodiče.

Sledujeme, jak v poslední době hodně rostou kryptoměny. Je to důsledek růstu DeFi, nebo příčina?
Příčina. DeFi roste díky kryptoměnám. V květnu 2020 udělal Paul Tudor Jones analýzu, jak se nejlépe ochránit proti inflaci, a bitcoin mu vyšel jako nejlepší. Řekl, že mu bitcoin připomíná zlato v roce 1970, kdy začal pracovat na Wall Street. Je to manažer hedgeových fondů, pod správou má 22 miliard dolarů a loni se rozhodl, že dá jedno procento do bitcoinu. Takže 220 milionů dolarů. Napsal o tom detailní článek, který se hrozně chytil, a najednou si všichni investoři v Americe řekli, že také musí dát jedno procento do bitcoinu. Tím to začalo růst, a teď se k tomu začínají přidávat retailoví investoři. Investují do bitcoinu, začnou se o to víc zajímat a najednou objeví svět DeFi a začnou investovat i do něj. Proto roste i DeFi.

A s ním i Rockaway Blockchain Fund. Jsi spokojený?
S výkonem portfolia jsem spokojený velmi. Netrefili jsme úplně všechno, co jsme chtěli, ale to asi ani nejde. Snažíme se jít primárně po fundamentu, nezajímají nás projekty, které mají jen dobré PR. Co nás teď nejvíc pálí, je příliš úzký tým. Je nás pět a máme už 22 investic. Děláme všechno a nestíháme. Včera tady všichni seděli do deseti do večera a pracovali na jedné transakci, a v 8.30 ráno tady už zase seděli. Mám neskutečně motivovaný tým, a já jsem jim za to ohromně vděčný.

Jaký je zájem investorů?
Roste. A když už mě někdo odmítne, není to proto, že by tomu trhu nevěřil. Jen nemá zrovna peníze. Ale na začátku to bylo těžší. To mi všichni říkali: Viktore, bitcoin je už mrtvý a blockchain nemá žádné využití.

Co je tvůj cíl?
Máme špičkový produkt, takový fond tady v Evropě nikdo nemá. Investujeme do špičkových projektů a fondů, máme tým, který tomu rozumí. Chtěl bych do konce roku naraisovat těch 100 milionů dolarů, a pak je dobře investovat a vybudovat silné portfolio. Chceme být Andreessen Horowitz nebo Index Ventures pro blockchain. Z Prahy měníme svět a to mě baví.

A budoucnost samotného DeFi?
Věřím tomu, že DeFi je páteř finančního systému budoucnosti. Jednou budeš vydělávat už rovnou v kryptoměnách, a ve stejných kryptoměnách pak budeš i utrácet. Žádné převody. Že se zkrátka celý svět přesune do blockchainu. Ale tradiční finanční svět bude existovat pořád a my se k němu z DeFi budeme připojovat pomocí jednoduchých fintechových aplikací. Banky budou nabízet blockchainové produkty, ale budou už spíš v roli telefonních operátorů – prostředník, kterému platíte za to, že vás k blockchainu připojí. Ty hlavní poplatky budou inkasovat blockchainové služby. Takže kdybych teď měl dítě, řeknu mu: Hlavně nechtěj být bankéřem.