Rozhovor s Janem Hanušem, CEO MALL Group: Klidné moře dobré námořníky nedělá

Když se v polovině ledna, hned první den v nové funkci, poprvé představil svým novým podřízeným, za jednu ze svých zásad, kterou od lidí kolem sebe vyžaduje, označil odvahu – nesnáší, když se problémy neřeší na rovinu, tak, jak jsou, hned a bez tančení okolo.
„Lež beru jako útěk, když odvahu nemám. A musím říct, že to ve velkých firmách není úplně samozřejmost. Pro mě je ale odvaha důležitá, protože to ukazuje, jak máš nastavený mozek a že se nebojíš jít do nových dobrodružství,” říká nový CEO MALL Group Jan Hanuš.

Pro šestačtyřicetiletého manažera jsou právě odvaha a dobrodružství symbolické. Ve své kariéře se nikdy nebál přijímat složité výzvy v čele firem, které měl provést nějakou změnou, v minulosti jako šéf třeba vytáhl ze ztráty do zisku Kostelecké uzeniny a posledních dva a půl roku řídil úspěšnou restrukturalizaci maďarského mobilního operátora Telenor Hungary.

V MALL Group ho sice revoluce nečeká, jeho úkolem bude dál rozvíjet dobře nastartovaný projekt marketplace, dotáhnout celou skupinu do zisku a vést jí na cestě za dalším růstem, ale přeskočit z telekomunikací do největší středoevropské e-commerce skupiny kus odvahy chtělo také.

„Je dobré, když vidíš, že za tebou zůstává nějaká změna, ale v tom dobrém slova smyslu, že jsi něco vybudoval. Není to tak, že bych kolem sebe potřeboval nutně stres, ale je fakt, že když je voda moc klidná, většinou si potřebuju najít nějakou dodatečnou zábavu,” usmívá se.

U muže s vizáží dobrodruha vás koneckonců ani nepřekvapí, že výzvy a adrenalin vyhledává nejen v profesním životě, ale i v soukromí. „Vždycky to souvisí s nějakým skokem. Když to jde, skáču na všem možném, to mě ohromně baví,” přiznává Jan Hanuš.

Kam a na čem skáčeš?
Na kole. Loni jsem začal dělat downhill, ale není to jen ježdění z kopce, spíš skákání. Začínat s tím v mých letech není úplně jednoduché, za ty roky máš v sobě vypěstovanou určitou opatrnost, ale o to je to zajímavější. Kolem tebe létají 12letí kluci jak šílení, ty na to koukáš, jak je to možné. „Strejdo, pojeď!” křiknou na tebe a ty jedeš. Párkrát se rozsekáš, ale pak to nějak dáš.

Co tě na tom tak baví?
Je to osvěžující. Je to fakt nejlepší sport, jaký jsem kdy dělal, a že jsem zkoušel už spoustu sportů. Tenhle je zajímavý v tom, že jedeš na skok, za který nevidíš, přitom se musíš rozjet rychle, protože když se rozjedeš pomalu, je to špatně a spadneš. Ideálně si u toho vyčistíš hlavu.

Jak ses k tomu v pětačtyřiceti dostal?
Celý život lezu po skalách a dělám všechny možné rychlé sporty. Na snowboardu jezdím 32 let, kdysi jsem jezdil i Český pohár a skákal jsem v U-rampě. Ale downhill jsem objevil úplně náhodou. Kousek od místa, kde bydlím, si kluci postavili pár skoků, já tam na to pořád chodil koukat a říkal jsem si: Co to je? A pak jsem se do toho vrhnul. Je to drsný sport, docela bolí a i když si říkáš, že bolet nebude, že budeš opatrný, stejně to nejde, bolest k tomu prostě patří.

Potřebuješ v životě adrenalin?
Potřebuju takový ten nával endorfinů po tom, když se něco stane. Nevím, jestli je to úplně adrenalin, ale asi ano. Zkoušel jsem běhat, ale to mě nebaví. Možná to bude tím adrenalinem. Obecně bych řekl, že mě prostě baví rychlost, ať už jakákoliv.

Proto si i v profesním životě vybíráš složitější úkoly?
Nechci, aby to vypadalo, že jsem někdo, kdo potřebuje a priori věci měnit a překopávat, protože třeba moje mise v MALLu taková není. Tahle firma je velmi dobře našlápnutá a já tady spíš vidím spoustu příležitostí, které se dají rozvíjet. Není to tak, že bych za každou cenu potřeboval kolem sebe stres a paniku, abych byl ve svém živlu, ale spíš bych řekl, že mě baví, když je přede mnou hodně práce a je co budovat. V MALLu se kus práce odvedl, ale hodně jí je pořád před námi.

Skočil jsi rovnýma nohama do světa e-commerce. Je to velký rozdíl oproti telekomunikacím?
Telco je takový tanker, který se otáčí pomalu. Všechno tam běhá na dlouhých kontraktech, takže co dneska zasadíš, to sklidíš tak za rok nebo dva, ale následující měsíc už moc nezměníš. E-commerce je mnohem flexibilnější. A komplexnější. Telco není jednoduché z technologického pohledu, ale komplexita, rozsáhlost a vrstevnatost je u e-commerce úplně někde jinde.

Co si z Telenoru přinášíš za největší zkušenost, která je využitelná i v MALLu?
Že všechno ve firmě je o lidech a lidé musí být na prvním místě. Vždycky jsem to tak cítil a dělal, ale v Telenoru jsem se v tom utvrdil tak, že to mám už na věky vytesané do kamene. Musel jsem v Telenoru hodně věcí přestavět a udělat i nepopulární opatření, ale od začátku jsme řekli, že o svoje lidi se staráme a jsou pro nás na prvním místě. Navzdory nepopulárním opatřením bylo pořád čitelné, že si lidí vážíme úplně extrémně. A to jsem si přinesl i do MALLu.

Mluvil jsi o tom i hned v prvním all hands se zaměstnanci, kde jsi řekl, že důležitější je pro tebe tým, ne individuality. Co to znamená v praxi?
Když je někdo permanentní prudič, tak skončí. Já to prostě mám takhle jednoduché.

I kdyby ten člověk byl sebevýkonnější?
I kdyby byl sebelepší, nenechám si rozbít tým jedním individualistou, který si myslí, že svět kolem něj neexistuje. Já nevyhazuju lidi kvůli chybám, ale kvůli hodnotám. Tohle jsou hodnoty, které firma ctí a ctí je v ní všichni, a když je někdo ctít nechce, nebo je ctít neumí, tak se v dobrém, se vším respektem a úplně v pohodě rozejdeme, protože jsou určitě i jiné firmy, kde se ta hodnota potká snáz a může to být ku prospěchu obou stran. Nemůžeš sám hlásat nějaké hodnoty a pak tolerovat někoho, kdo to má jinak, takže se občas s někým musíš zkrátka rozloučit.

Jak moc tuhle péči o lidi naboural covid, kvůli kterému je část týmů doma?
Není to jednoduché, ale je to super zkušenost. V Telenoru nám hodně pomohlo, že jsme hned na začátku řekli, že sice nikdo z nás neví, jak dlouho to bude trvat a jak velký to bude problém, ale že i tak nikoho nevyhodíme. Lidé věděli, že i když zůstanou doma na home office, nic jim neuteče a že nepřijdou o práci. To pomohlo jim i nám. Odnesl jsem si z toho to, že když se mám rozhodnout mezi lidmi a penězi, jestli je opečuju a udržím, nebo je vyhodím a něco ušetřím, vždycky se rozhodnu pro první volbu, i když i na telco byznysu se samozřejmě covid hodně podepsal.

Pro MALL a celou e-commerce byl covid naopak impuls, který celý trh nakopl. Na druhou stranu je to zrádné, protože čísla z doby před covidem teď už nikomu stačit nebudou.
To je pravda. Covid pro mě znamená nejistotu, protože my sice už dobře víme, co covid dělá, ale pořád nevíme, co se stane „after covid”. Problém je, že se zeptáš deseti odborníků a dostaneš jedenáct názorů. My se každopádně snažíme, aby byznys MALLu nestál na berličce, která se jmenuje covid. Ať se stane, co se stane, naše základy musí fungovat dobře. A jestli tomu bude covid foukat do zad dalších x měsíců nebo dva roky, by nemělo hrát takovou roli. To je byznysový pohled, ale pak je tady ještě lidský rozměr této otázky.

Že nás pandemie všechny už pěkně štve.
Ano. Byl bych už rád, aby to bylo za námi, ať se můžeme soustředit na normální věci. Polovina naší agendy je pořád tažená covidem, covid opatřeními a covid úvahami. Přitom je tady hromada práce před námi, hromada dobré práce. Příležitostí máme hodně i bez covidu.

Co tě na MALLu příjemně překvapilo?
Teď, když spolu mluvíme, mám za sebou zatím spíš jen desítky interakcí s lidmi na úrovni středního a vyššího managementu, takže je asi ještě brzy na nějaké hodnocení, ale dvě věci zmíním. První je, že lidé, se kterými jsem se tady potkal, mají opravdu chuť do práce. Zajímají se a jsou otevření změně. A z toho mám radost, protože já kolem sebe potřebuju lidi, kteří mají svůj vnitřní motor, mají vnitřní motivaci a nevyžadují žádnou vnější. Potřebuju lidi, kteří nečekají, co jim kdo řekne, ale sami se zajímají, posouvají všechno dál, zlepšují se a nedá jim to spát.

A ta druhá věc?
Zjistil jsem, že MALL má po technické stránce opravdu hodně silné podhoubí. Aby když dotáhneme všechny důležité transformace, mohl v našem regionu opravdu neuvěřitelně vystřelit. O tom jsem bytostně přesvědčený. Firma je na expanzi opravdu připravená.

MALL Group je dnes v devíti zemích střední a východní Evropy. Kde vidíš největší potenciál?
Kouzelný čudlík jsem ještě nenašel a ani zatím netuším, kterým směrem se k němu vydat. Ale největší výzvu vidím určitě v Česku. Už jen proto, že naše země je příkladem, který pak firma replikuje na dalších trzích. Česko bude logicky v prioritách nahoře. Co mě ale láká na zahraniční expanzi, je fakt, že jsou už teď země, kde umíme být jednička na trhu, čehož bych chtěl využít a odrazit se od toho i v zemích, kde jsme méně významný hráč, jako je tomu třeba v Polsku nebo Maďarsku.

Maďarsko navíc díky své poslední roli v Telenoru dobře znáš.
Ano. Žil jsem tam teď skoro tři roky, tak mi to nedá, abych nezkusil, jestli bych se svojí znalostí a zkušeností z toho trhu nedokázal udělat nějaký další krok. Ale karty jsou rozdané jasně – doma je to povinnost, tady to musíme dát ve velkém stylu a pak přijít na to, co je společný jmenovatel úspěchu napříč všemi zeměmi a začít na něm stavět.

Celou kariéru pomáháš firmám s nějakou změnou. Co je na změně obecně nejtěžší?
Aby lidé okolo tebe nezpanikařili. Vnášíš nejistotu do něčeho, na co byli zvyklí, věděli, co můžou druhý den čekat, a ty najednou přijdeš a zbouráš jim to. A je dobré pozorovat jejich reakce. Někdo začne panikařit a má pocit, že je všechno špatně, druhá skupina lidí spíš přihlíží a kouká, jestli se to přežene. A pak jsou lidé, kteří řeknou: Hele, divoká voda, to mě baví, jedeme. A to jsou přesně ti lidé, které hledáš. Díky nejistotě si o nich uděláš obrázek mnohem rychleji, než by sis ho dělal v normální komfortní situaci, kde těžko poznáš hrdinu. Klidné moře dobré námořníky nedělá.

Co je první věc, kterou chceš změnit v MALLu?
Chci, aby dobré projekty dostaly dost prostoru. Hodně se mluví o projektu „EBITDA 0”, je to moje poslání. Musíme ho zdárně dotáhnout a dostat MALL do černých čísel. Firma už na správné trajektorii je, takže já už spíš řeším, jak nastartovat nové a další růstové projekty, jako je třeba posun programu MALL Partner na další úroveň. Tyhle projekty jsou důležité nejen z pohledu byznysu, ale i kvůli lidem uvnitř firmy, kteří čekají, až zase budou moct roztáhnout křídla a tlačit MALL o patro výš. Tahle motivace je extrémně důležitá. I za těch pár dnů jsem tady poznal desítky lidí, ze kterých jsem cítil, že jen čekají na moment, kdy se to přehoupne a my zase poletíme. O tom jsem bytostně přesvědčený.