Rozhovor s Mall.tv: Marty ještě neřekl poslední slovo

Seriál #martyisdead z produkce Mall.tv získal Mezinárodní cenu Emmy. Překvapilo vás to?

Milan Kuchynka: Mě to překvapilo. A ono to celkem bylo vidět, protože kdo sledoval náš přenos, mohl si všimnout, že jsem v první chvíli reagovat krátkou sérií poměrně sprostých slov – což bych jistě neudělal, kdybych na to byl připravený.

Juraj Felix: Nečekal jsem to, ale když se nad tím teď zamýšlím, překvapení to vlastně není. Téma internetové bezpečnosti je globálně relevantní a spíš by mě udivilo, kdyby nerezonovalo. Samozřejmě mě zajímalo, kdo je s námi v kategorii nominovaný, proto jsem viděl i formáty ostatních, a mám pocit, že právě volbou vysoce aktuálního tématu, a potřebou, skoro až urgencí jeho atraktivního zpracování, jsme byli výjimeční.

Milan: Souhlasím, kromě klíčového tématu byla podle mě důležitá i forma, protože tu se nám povedlo udělat vysoce filmovou a velmi kvalitně televizní. Není to žádné krátké video pro YouTube, ale velmi pečlivě nasnímaný, natočený, střižený a postprodukovaný seriál, na kterém pracovali zkušení filmoví tvůrci – třeba kameraman se mnou dělal film Protektor, za který byl nominovaný na Českého lva, a je držitelem ceny Asociace českých kameramanů. Tím chci říct, že za seriálem #martyisdead stojí jedni z nejlepších a nejkvalitnějších filmařů u nás a je to na něm vidět. A to si myslím, že taky mohlo být důvodem pro naši výhru.

Co to vítězství znamená – je to důkaz že i v Česku se dají udělat skvělé věci? Nebo je to šťastná shoda náhod a trefa do trendy tématu?

Milan: Je to prostě silné, dobré téma, které je skvěle napsáno i natočeno. Proto to funguje. Tyhle tři věci dohromady jsou důvodem, proč jsme vyhráli Emmy. Zásadní věc úplně všeho kvalitního v televizi a ve filmu je kvalitní látka, obsah a forma.

K vyhlašování jste nachystali vlastní živý přenos. Co mu předcházelo?

Milan: Organizátoři Emmy International Awards nám dali včas vědět, že vyhlašování bude probíhat online a že se do něj můžou připojit z domova pouze dva lidé. A tak jsme si dočasně udělali obývák z butikového kina Přítomnost, ze kterého jsme se s producentem Vráťou Šlajerem napojili na newyorské studio a přizvali k tomu i členy štábu. Samozřejmě to teď vyprávím s nadsázkou, pravdou je, že jsme chtěli udělat hezký přenos, protože se jednalo o výjimečný okamžik a protože jsme chtěli, aby u něj mohli být diváci s námi. Zajišťovali jsme ho kompletně my, tým Mall.tv společně se spřáteleným AVC, což je audiovizuální centrum studentů ČVUT, které s námi spolupracuje i na sérii #kulturažije. Dalo to práci, vyžádalo si spoustu techniky, celodenní zkoušku a mimo jiné i otestování všech přítomných na covid-19. Když se k nám připojila americká režie, byli trochu překvapení, ale už s tím nemohli nic dělat. Věřím, že nakonec pro to měli pochopení, aspoň v mailu s gratulací, který poslali, si nikdo nestěžoval. A já jsem rád, že jsme to udělali.

Klíčový byl ten okamžik předávání. Jak to probíhalo?

Juraj: My jsme vůbec nevěděli, co se děje. V ten moment, kdy se rozlepovala obálka se jménem výherce, se v sále ztišil zvuk z režie, takže to, že jsme vyhráli, jsme pochopili, až když Milan vykřikl, objal Vráťu a na základě pokynu, který dostal do sluchátka, začal pronášet děkovnou řeč. Pro diváky to na okamžik mohlo vypadat, že jsou účastníci přenosu zmatení, ale to bylo jen tím, že jsme to nečekali. Pak následovaly spontánní výkřiky a komentáře, které jsme pouštěli i do livestreamu. Z jeho záznamu je patrné, jak obrovská a autentická naše radost byla. Na první dobrou s tím prostě nepočítáš.

Milan: Ty pocity je strašně jednoduché popsat – byla to čirá radost. Zvuk jsme museli stáhnout, protože jsme do New Yorku posílali přímý link nás dvou jako zástupců české delegace, a zároveň musel jít do kina, takže vznikalo zpoždění. Co předávající s obálkou říká, jsme v tu chvíli slyšeli jen já a Vráťa. Když jsem slyšel „hashtag“, už jsem se začal poohlížet, a když jsem slyšel „martyisdead“, začal jsem se radovat a přitom kolegové ještě netušili, že jsme vyhráli.

Kdo všechno za seriálem kromě Mall.tv stál?

Milan: Vyjmenovat všechny by bylo na dlouho, pomohla nám spousta lidí a všem děkujeme. Zvláštní díky si ale zaslouží naši dva koproducenti, Bionaut a CZ.NIC.

Juraj: Seriál ukázal na důležité téma, ale pro nás je klíčový přesah. Ostatně, i proto jsme se s Jakubem Havrlantem bavili o tom, že bychom mu chtěli věnovat mnohem víc pozornosti v rámci celé skupiny – jako společensky odpovědná regionální internetová televize chceme přispívat k bezpečnosti na internetu, protože jsme jeho součástí. Proto jsme hledali i další partnery, kteří uvažují podobně a jsou to velcí hráči – a domluvili jsme se s Microsoftem a Hewlett-Packard. Jsou to obchodní partneři, ale podobně jako nám jim jde o ten přesah, o kultivování online prostředí, což je stejně důležité jako kultivování veřejného prostoru. Důkazem toho, že si to uvědomují, je nejen #martyisdead, ale i pokračování naší spolupráce na #annaismissing, která na něj volně naváže. Budujeme s nimi dlouhodobý vztah, který je ukázkou toho, jak efektivně a smysluplně může fungovat obchodní stránka věci.

Pochopil jsem, že nebýt covidu, seriál by byl mnohem viditelnější. Co jste museli zrušit a co nás ještě čeká?

Juraj: Jen na jaro jsme měli naplánovaných zhruba 50 projekcí spojených s přednáškami na školách po celém Česku. To padlo, takže jsme vše přesunuli na podzim, a to padlo zase. Ale nevzdáváme se. Až to půjde, zkusíme to znovu. Naším velkým partnerem a garantem kredibility celého seriálu je Martin Kožíšek ze sdružení CZ.NIC, který se internetovou bezpečností zabývá řadu let a úzce spolupracuje jak s kriminalisty, tak například s Centrem prevence rizikové virtuální komunikace při Univerzitě Palackého. Spolu ním jsme připravili web www.martyisdead.cz s výukovými materiály, skutečnými příběhy, desaterem zásad i interaktivní pásmo pěti dílů Martyho s příklady technik, které využívají internetoví predátoři při oslovování svých obětí. Kombinace prevence a informovanosti je totiž základem pro to, aby jejich počty nenarůstaly.

Milan: Když pak půjdu ještě o kus dál, naší ambicí je změnit legislativu, aby internetoví predátoři dostávali výrazně přísnější tresty. V Česku máme skvělý, schopný a připravený policejní tým, který podobné případy dokáže odhalovat, ale bohužel nemáme potřebnou legislativu, takže spousta věcí vázne. Nejsme schopni pachatele odsoudit a když se to podaří, dostanou pár let a za chvíli jsou venku, protože jim je ještě polovina trestu prominuta za vzorné chování. To byl i případ skautského vedoucího Meluzína, kterému obžaloba prokázala 39 zneužitých dětí. Jeho deníky z vězení, ve kterých popisuje svoje praktiky, se pak podařilo získat právě Martinovi Kožíškovi, který je poskytl jak policii, tak v rámci osvěty spojené s Martym i nám. Na Mall.tv jsou jejich části načtené jako Deníky predátora. S propuštěným Meluzínem i maminkou jedné z jeho obětí pak udělal Luděk Staněk jako jediný rozhovor a to, co mu oba řekli, má mnohem větší výpovědní hodnotu, než můžu interpretovat. Ale chce to silný žaludek.

Celý seriál se chystal roky. Trvalo to tak dlouho, právě protože bylo potřeba mít ten silný žaludek?

Milan: To souvisí s první otázkou, proč Marty získal Emmy. Jedna z věcí, která funguje úplně ve všem, je pořádná příprava a kvalitní scénář. Bez toho se člověk nehne. Ale často jsme zašli do slepých uliček. Vzniklo několik verzí scénářů a najednou jsme měli podklady na osm dílů, ale rozhodli jsme se, že je všechny vyhodíme a začneme znovu. Zůstaly základní body. Ono ve výsledku připravit samotné natáčení seriálu, to už není otázka let, ale měsíců a týdnů. Dobrý základ, který tvoří scénáře, castingy a podobně, trvá nejdéle.

To mě volně přivádí k otázce budoucnosti, připravujete volné pokračování #annaismissing, takže jste v procesu ponoření znovu. O čem to bude?

Milan: My jsme si zakázali o tom mluvit, protože jsme ve fázi, kdy víme, co chceme říct, a začínáme psát scénář. Ale právě díky zkušenostem s Martym nechceme ještě prozrazovat víc. V názvu #annaismissing je myslím řečeno úplně vše, volné pokračování bude o únosech a ztracených dětech. A jestli je to potom otázka dětské prostituce, nebo jiných forem jejich zneužívání, to už necháváme otevřené. Každopádně půjde znovu o silné téma inspirované skutečnými případy, které sice nejsou v populaci tak rozšířené, ale o to jsou zásadnější, protože většinou končí tragicky. Brutálně tragicky.

Kdy se na Annu můžeme těšit? Má datum, nebo prostě „až to bude perfektní”?

Milan: Konkrétní datum ne, ale držíme se toho, že bychom chtěli začít v únoru točit, na konci dubna 2021 uvést seriál premiérově na Mall.tv a následně jít do kin. To je plán, který jsme si stanovili, a uvidíme, jak nám to půjde, a co nový rok přinese.

Takže máme čekat, že Anna Martyho laťku dorovná?

Milan: Dorovnat ji nemůže. Musí ji překonat.

Juraj: Možná to ani nepůjde úplně srovnávat, zvažujeme totiž i jiné formáty a způsoby distribuce, jako je třeba zmiňovaný film, a vůbec řešíme, jak uvedení podpořit, aby téma rezonovalo a oslovilo co největší počet diváků.

Milan: To je strašně důležitá věc. Před pár lety si totiž nikdo nedokázal představit, že by seriál nebo film, který je k vidění na internetu, mohla zároveň vysílat televize a ještě byl v kinodistribuci. Všichni se tomu smáli, distributoři proti tomu bojovali. Určitý průlom v tomhle směru znamenalo drama Roma, které dostalo Oscara, a bylo zároveň online i v kinech.

Určitě nejde jen o to, že „jste dostali cenu a hotovo“. Co se bude s Martym dít dál? Budete ho chtít někam prodat?

Juraj: Chceme, aby téma rezonovalo, a seriál je logicky jeho hlavním komunikačním nástrojem, na který je navázaný celý program na školách a další doprovodné aktivity. Takže ano, diskutujeme o rozšířené distribuci, navíc Bionaut má zahraničního agenta, který ho už nějakou dobu nabízí po zahraničních trzích, například v Cannes. Předpokládáme, že Marty ještě neřekl poslední slovo.

A že je celý seriál v češtině, asi nevadí – ostatně jinak by nezískal nejedno mezinárodní ocenění…

Milan: To je mimochodem důležitá věc. Panovalo tu přesvědčení, že jazykem si zavřeš dveře do světa. My jsme se báli, že kvůli češtině nebudeme mít šanci. Jenže třeba Narcos dělal Netflix ve španělštině a stala se z něj celosvětová bomba. My použili češtinu, která evidentně nebránila tomu, aby příběh zafungoval. Takže se ukazuje, že jazyk nemusí být nutně překážkou. Ale zároveň je pro určité prodeje důležitý, takže teď zvažujeme i anglický dabing.

Juraj: Už když jsme spouštěli Mall.tv, bavili jsme se o tom, jak přenášet obsah mezi státy. Tady jsme se trefili na velice globální téma, které jsme podpořili skvělou exekucí, a jazyková bariéra pak najednou očividně nebyla problém.

Bude to mít dopad na byznys Mall.tv?

Juraj: Dopad to bude mít určitě. Vnímají ho i partneři a jsou rádi.

Milan: My jsme si na začátku řekli, že chceme dělat kvalitní obsah, který bude diváky bavit. Ne nutně prvoplánově, ale tak, že čas, který s ním stráví, nebudou považovat za promarněný. Když na něco koukáme, chceme to samé. Marty je podle mě důstojným reprezentantem tohohle rozhodnutí. A naštěstí nejsem sám, kdo si to myslí. Vychází pochvalné články, chodí nám nabídky na živé přenosy od skvělých kapel, mluví se o nás dobře. To jsme si přáli, být internetovou televizí, která má něco, co tady ještě nebylo.

___

Podívejte se na seriál #martyisdead

S1:E1 #martyisdead – MALL.TV

Tragická smrt patnáctiletého Martyho dovede truchlícího otce k děsivému objevu. Co vedlo jeho spořádaného syna k natáčení zvrhlých videí? www.martyisdead.cz

___

Kolik lidí už Martyho vidělo?

Juraj: Před ziskem Emmy měl Marty na kontě zhruba milion zhlédnutí, ke kterým jen za ten první den po vyhlášení přibylo 100 000 dalších. Většina diváků se přitom podívala na celý seriál. Kolik jich ještě bude, to teď samozřejmě nevíme. Klíčové je, že už před Emmy byla jeho sledovanost taková, o jakou jsme od začátku Mall.tv usilovali.

Takže když se ohlédneme dva roky zpátky, měli jste jasný plán a vizi a ta se teď naplňuje. Dá se tedy říct, že jste s tím happy?

Juraj: Ne, nejsme s tím happy, nemůžeme. Ale je to obrovská odměna pro všechny, kteří na Mall.tv pracují. Potvrzuje se, že diváci si kvalitu najdou. Že i když jsme předloni začínali z nuly, nebyla to překážka, abychom jako první Češi získali Emmy za hraný seriál. Je to hlavně nakopnutí na další období. Zrovna teď totiž připravujeme další výhled byznysplánu, a tak to beru jako pozitivní signál, že v tom hlavním máme potřebnou trakci. Obsahové projekty totiž vyžadují tvůrčí prostor. Jsem vděčný našim investorům, kteří nám ho dávají, a my díky nim můžeme dělat skvělou práci. A děkuju jim i za důvěru, protože když jde od majitelů k managementu, může jít i od managementu k týmu a zejména k tvůrcům. Za mě je to velký předpoklad, abychom měli tým lidí, kteří na Mall.tv budou vytvářet další skvělé věci.