Tomáš Braverman posledních sedm let stojí v čele nejúspěšnějšího tuzemského srovnávače cen a nákupního rádce Heureka.cz a řídí celou skupinu Heureka Group, kterou v devíti zemích střední a východní Evropy využívá 55 tisíc e-shopů a měsíčně její stránky navštíví 23 milionů uživatelů. Tomáš říká, že nejlepší myšlenky ho napadají, když jede ráno na kole do kanceláře nebo cvičí jógu – oboje se snaží žádný den nevynechat.

Jakou nejdůležitější věc vás naučil rok 2020?

To, co se teď děje, nám všem připomnělo, jak bezmocní jsme ve srovnání s přírodou. Můžeme si myslet, že jsme připravení na všechno, ale pak bum – a stejně jsme nakonec zase zaskočení. Pro mě z toho v byznysu plyne ponaučení, že je potřeba umět rychle reagovat na změny a být oportunista. I když máte připravenou perfektní strategii, je potřeba ji znovu překontrolovat a začít přemýšlet „out of the box”. Oportunisticky se zamyslet nad tím, jak se situace změnila a jak ji pro váš byznys využít.

To je přesně to, co jsme hned na začátku krize udělali. Stejně jako všichni jsme si dali dohromady krizové scénáře. Báli jsme se totiž, že se kompletně naruší supply chain management, že nebude co nakupovat, i když bude poptávka. Ale zároveň jsme hned začali přemýšlet nad tím, co nám ta příležitost přináší a jak ji využít.

A to nás přivedlo k zjištění, že je Heureka fantastický byznys a služba právě do téhle doby. Jak nyní, kdy se kvůli pandemii nakupování přesouvá globálně do onlinu, tak v případě následné finanční krize, kdy se zase lidem hodí služba srovnávače cen, který jim pomůže ušetřit. My tedy měli štěstí, že jsme strategii měnit nemuseli, nebylo potřeba vymýšlet nic nového, ale je důležité si tímhle zjištěním projít a ubezpečit se.

Jaké je pravidlo číslo jedna, kterým se ve svém byznysu za každou cenu řídíte?

Klíčové jsou pro mě dvě věci. První je decision making. Je důležité zakládat svá rozhodnutí ne na aktuální náladě a rozpoložení, ale na základě dat a expertních názorů. A pak rozhodnout. Spousta manažerů má problém s tím, že váhá, říká si, že k cíli možná vede víc cest, a pak nejsou schopní se rozhodnout, ale to je chyba. Já měl spíš vždy problém s netrpělivostí, takže mám naopak tendenci se unáhlit, proto vždycky sám sobě před důležitým rozhodnutím říkám: Zastav se a ještě jednou se nad tím zamysli.

Druhá věc je komunikace. Bez dobré komunikace, jak vůči svým zaměstnancům, tak svým klientům, se dnes v byznysu neobejdete. Je důležité, komu a v jaké formě informace předáváte, ale obecně tvrdím, že neexistuje nic jako „overkomunikace”. Komunikace není nikdy dost. Takže moje rada je jasná – dělejte dobrá rozhodnutí a správně o nich komunikujte.

___

„Když cítíte, že máte kolem sebe lidi, kteří tam být nemají, je potřeba to změnit.“

___

Chybami se člověk učí. Která chyba vás naučila nejvíc a co konkrétně?

Je to typická chyba, kterou manažeři často dělají – zbytečně jsem váhal při vyhazování spolupracovníků. Když cítíte, že máte kolem sebe lidi, kteří tam být nemají, je potřeba to změnit. Člověk přirozeně váhá, říká si, že nikoho lepšího nenajde, ale to je hloupost. Naprosto souhlasím s Martinem Kasou, který říká: „Nikdy jsem nelitoval, že jsem vyhodil někoho moc brzy.”

Mně se to naposledy stalo před časem, když jsem vyměnil celý top management v Heurece. Trvalo mi tehdy strašně dlouho, než jsem se k tomu odhodlal, ale teď vidím, jak moc jsme se díky tomu nepříjemnému kroku posunuli, protože teď je náš tým kvalitnější. Poučil jsem se z toho, ale přiznávám, že mi to trvalo.

Jaká je vaše nejdůležitější rada začínajícím podnikatelům a startupistům?

Ověřujte si pečlivě své hypotézy, ptejte se lidí okolo vás, co si o vašem produktu opravdu myslí, udělejte si prototyp a vyzkoušejte si ho. Mám zkušenosti, že se zakladatelům startupů často stává: do svého nápadu se tak zamilují, že nekoukají napravo nalevo, a pak se jim ani nechce ověřovat, jestli je cesta správná.

Je také potřeba najít balanc mezi trpělivostí a zarputilostí. To znamená, že musíte být trpěliví, protože je iluze si myslet, že úspěch přijde hned – musíte tomu dát čas. Ale když něco nefunguje, je potřeba být zároveň zarputilý a svoje rozhodnutí umět změnit.

A poslední věc – nebojte se fuck-upů. Každý startup nějaký zažije a je potřeba být na to připravený. My Češi se tomu bráníme, bereme to jako osobní selhání, kterého se každý bojí, ale tak to není. Třeba v Americe se to bere jinak, fuck-up je běžná věc, kdy si řeknete: Nevadí, nevyšlo to, tak to pošlu do háje, poučím se a zkusím to jinak.

Co považujete za největší přínos vašeho byznysu pro společnost?

Žijeme v konzumní společnosti a Heureka do jisté míry ke konzumu přispívá, což je dnes vnímané pejorativně. Na druhou stranu dnešní ekonomika je postavená na konzumu a říkat něco jiného by bylo jen lhaní do kapsy. Dobře je to vidět na současné krizi – když se konzum a spotřeba zastaví nebo zpomalí, lidé chudnou…

Největší příspěvek Heureky ale vidím v tom, že dáváme šanci relativně malým a středním obchodníkům, aby mohli prodávat online, čímž jim pomáháme. To je pro mě zásadní. Nechci se dožít doby, kdy budou online obchodu po celém světě dominovat jen dva největší hráči Amazon a AliExpress a evropská e-commerce nebude existovat. V tom vidím poslání Heureky.

Jak máte nastavený work life balance?

Přiznám se, že špatně. A radši se na to ani neptejte mojí ženy. Tady radu nemám, samotnému mi to moc nejde a ani nikdy nešlo. Pracuji dost často i o víkendech a myšlenkami jsem v práci hodně. Nemyslím si, že je to dobře, jak někdo tvrdí. Když sedí u večeře celá rodina a dítě si začne na mobilu hrát hry, taky by vás to naštvalo. Tohle je to samé. Když si hrajete s dětmi, nemůžete u toho být myšlenkami v práci, musíte se soustředit. Snažím se to zlepšit, chtěl bych se naučit odhodit telefon, ale zatím mi to moc nejde. Jsem na telefonu závislý asi jako každý. Ano, je to závislost, i workoholismus je závislost, které není jednoduché se zbavit. A myslím, že generace mých děti to bude mít ještě těžší.

Jaká technologie vám ve vašem životě schází, a lidstvo ji ještě nevynalezlo?

Pokud se bavíme o technologii, která by udělala náš život šťastnější, tak nám neschází žádná, protože jsme byli šťastní i bez technologií. Ale těším se, až dokážeme lépe využívat různé nanoroboty a organismy, které pustíme do našeho těla a ony tam pak budou opravovat to, co je v něm špatně. Na co se naopak netěším a co mi rozhodně nechybí, je umělá inteligence. Nemyslím AI, jak ji máme dnes, což jsou spíše pokročilé machine learning algoritmy, ale tu opravdu umělou inteligenci, která se umět sama rozvíjet, uvědomovat si sebe sama a ke které máme ještě daleko. Nemám z toho dobrý pocit a je podle mě nevyhnutelné, že umělá inteligence jednou tu naší přírodní nahradí. I když to bude třeba trvat tisíc nebo milion let.

___

Rockaway Insider je pravidelný newsletter, v němž zkušené osobnosti, které stojí za investiční skupinou Rockaway Capital a úspěšnými firmami z jejího portfolia, přinášejí své praktické rady, osvědčené manažerské postupy a inspirativní myšlenky. Nechte si v byznysu poradit od těch nejpovolanějších.

Kliknutím na „Přihlásit odběr“ vyjadřujete souhlas se zasíláním newsletteru Rockaway Insider na zadaný e‑mail. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat přímo v newsletteru.

___