Rockaway Insider s Igorem Třeslínem, CEO Storyous: Nikdy jsem se nenechal zaměstnat, a to byla chyba

Jakou nejdůležitější věc vás naučil rok 2020?
Když jsme na jaře procházeli největší krizí a museli jsme najet na úsporný režim, předstoupil jsem před svůj manažerský tým a narovinu jsem jim všem řekl: Máme dvě možnosti. Buď nám teď pomůžete a dva tři měsíce budete pracovat téměř zadarmo, protože si vás teď nemůžeme dovolit platit, nebo vám pomůžu najít jinou práci třeba v rámci skupiny Rockaway.
Přesto se nakonec všichni rozhodli zůstat. Ani jeden z 12 manažerů tehdy neodešel, i když mohl, a dál jsme se scházeli a makali, přestože za to neměli žádné peníze. Někteří dostali plat třetí měsíc, čtvrtý měsíc jsme pak peníze mohli platit normálně už všem. Byla to pro mě obrovská škola života. Vždycky jsem věděl, že buduji skvělý tým, ale nikdy jsem si nemohl ověřit, že to tak opravdu je. Až teď díky pandemii. Potvrdilo se mi, že když si vyberete dobře svůj tým a pečujete v něm o dobré vztahy, opravdu se vám to jednou vrátí.

Jaké je pravidlo číslo jedna, kterým se ve svém byznysu za každou cenu řídíte?
Na všechno se dívám v dlouhodobém horizontu. To je moje pravidlo číslo jedna. I když si myslíte, že se s někým už nikdy neuvidíte, za pár let se dost možná vaše cesty opět spojí, takže se podle toho sám chovám a chci to i po svých zaměstnancích. Když chcete skončit, radši mi to řekněte otevřeně a najdeme cestu, jak to udělat co nejefektivněji. Mnohokrát se mi tenhle přístup vyplatil.

Hodně mě v tom ovlivnila slavná kniha z 30. let „Jak získávat přátele a působit na lidi” od Dalea Carnegieho, je to pro mě taková Bible. Kolikrát jsem měl už napsaný nějaký naštvaný e-mail, ale pak jsem se zarazil a napsal jsem to jinak. S každým se snažím vyjít. Neznamená to, že s každým musím být kamarád, ale je zbytečné si dělat nepřátele.

Chybami se člověk učí. Která chyba vás naučila nejvíc a co konkrétně?
V mládí jsem hrál profesionálně hokej a když jsem s ním ještě jako mladý skončil, rovnou jsem s kamarádem založil první startup Lunchtime.cz, což byl agregátor rozvozových služeb, který si možná ještě pamatujete. Nikdy jsem se ale nenechal zaměstnat, a to byla chyba. Měl jsem jít na rok dva pracovat, všechno se naučit, udělat první chyby a teprve pak se pustit do vlastního byznysu. Všem teď radím, ať to po mně neopakují, že je to mnohem těžší cesta. S tím souvisí i druhá chyba – v prvních třech letech podnikání jsem vůbec nečetl knížky o byznysu. Myslím takové ty praktické o tom, jak si domlouvat schůzky, jak prodávat, jak budovat vztahy a podobně. Na všechno jsem se snažil přijít sám a postupně. A to byla chyba.

Jaká je vaše nejdůležitější rada začínajícím podnikatelům a startupistům?
Říkám jim vždy dvě věci. Zaprvé, spousta startupistů si myslí, že když naraisují první peníze, mají vyhráno, i když vůbec netuší, co s těmi penězi dělat. Jenže v tu chvíli mají obrovský problém, protože už když hledáte investora, musíte přesně vědět, na co ty peníze od něj potřebujete. Lepší je byznys stavět tak, že investici na začátku vůbec nepotřebujete. Následně musíte přesně vědět, na co je chcete, a pak si vybrat toho správného investora. My jsme se Storyous měli obrovské štěstí na Rockaway a konkrétně Dušana Zábrodského, který to s námi bez kaňky táhne už spoustu let.

Druhá rada spočívá v tom, že jim vždy říkám, aby si dobře rozmysleli, než se do vlastního podnikání pustí. Dnes kolem sebe vidím spoustu třicátníků, kteří už několik let vydělávají slušné peníze, mají zkušenosti a pak se rozhodnou založit si startup. A já takovým lidem říkám: Bude to pot, krev a slzy a vy budete brečet do polštáře a vyčítat si, že jste to udělali. Startup je hrozná dřina. A je jedno, jestli je neúspěšný nebo úspěšný – v prvním případě jste v háji a v tom druhém případě taky, protože nebudete nic stíhat. Startup se totiž nedá dělat napůl.

Co považujete za největší přínos vašeho byznysu pro společnost?
Mám takovou bláznivou vizi, o které nemluvím ani před svým týmem. Ale povím vám ji. Myslím si, že v budoucnu budeme mít problém s kvalitním jídlem. To, které si teď užíváme my, protože se v Česku máme dobře, bude dostupné tak 20 procentům lidí na planetě. A zbytek populace k němu nebude mít jednoduchý přístup. Abychom ten poměr změnili, bude potřeba výrazně optimalizovat celý dodavatelský řetězec, protože jinak planetu neuživíme. A to je naše role. Spousta lidí si o nás myslí, že vyrábíme pokladní systémy, jenže my ve skutečnosti už teď dokážeme optimalizovat a řídit celý proces výroby jídla v restauraci od dodavatele až na váš talíř. A během covidové krize se to krásně ukázalo. Všichni si stěžují, že je gastro nízkomaržový byznys, ale to je jen tím, že se to v něm dělá neefektivně. Vy jako koncoví zákazníci se chcete dobře najíst a mít u toho dobrý servis – a o všechno ostatní se chceme postarat my. Takže vlastně pomáháme sami sobě.

Jakou otázku dostáváte nejčastěji a co na ni odpovídáte?
Odpovím jinak a řeknu vám naopak otázku, kterou bych chtěl dostat, ale stále ji dostávám zoufale málo: Kde a jak mám otevřít novou restauraci? Už v LunchTime jsme měli půl milionu unikátních uživatelů měsíčně, takže jsme perfektně věděli, která lokalita ve městě je navštěvovaná, jaké pivo tam lidé nejradši pijí, jestli tam v restauracích chybí dětské koutky a jestli do nich lidé chodí spíš na obědy, nebo večeře. A to samé umíme teď i se Storyous, protože podobná data máme také. Takže kdyby za mnou někdo přišel s nápadem na novou restauraci, řeknu mu přesně, jak by měla vypadat, a garantuju vám, že to musí fungovat. Ale pořád se mně na to nikdo moc neptá, i když už nějaké první vlaštovky jsou.

Který life hack vám nejvíc usnadňuje pracovní život?
Moje největší vychytávka je, že se snažím co nejčastěji být někde venku mimo kancelář. Když jste v kanceláři pět dní v týdnu, tak na vás hodně padá rutina a okolní vyrušování. Všechny svoje byznysy jsem udělal buď ve vlaku, nebo v letadle, protože je to jediné místo, kde mě nikdo neruší. Proto jezdím na dovolenou do zahraničí kdykoliv mám možnost. Vypadá to, že se flákám, ale ve skutečnosti právě moje dovolené posouvají firmu na jiný level, protože vystoupím ze své rutiny a napadají mě věci, které mě v kanceláři nenapadnou. V angličtině na to dokonce existuje výraz serendipity – označuje to schopnost spojovat věci a pozorování, které spolu na první pohled nijak nesouvisí, a tím pak objevovat nové věci, i když jste na začátku nic takového objevit nechtěli. V legraci vždycky říkám, že by mě firma měla platit za to, že poletím třeba do Dubaje a druhý den hned zase zpátky. To je můj life hack.

___

Libil se vám tento rozhovor?
Newsletter Rockaway Insider vychází každou druhou středu ráno – přihlaste se k němu hned.

Kliknutím na „Přihlásit odběr“ vyjadřujete souhlas se zasíláním newsletteru Rockaway Insider na zadaný e‑mail. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat přímo v newsletteru.

___