Hodně mi záleží na světě kolem nás. Je to klišé, ale je to pravda

Hodně mi záleží na světě kolem nás. Náš Košík je sice v porovnání s českými kamennými supermarkety jen šiškou v lese, moc dobře to vím, ale máme obrovské množství skvělých a uvědomělých zákazníků, se kterými jsme v hodně úzkém kontaktu, o to víc bychom měli být tím, kdo se bude snažit tlačit je ke zlepšení podmínek v celém retailu, protože pro to prostě máme dobré podmínky. A netýká se to jen ekologie. Spoustu projektů, které beru opravdu osobně, vznikla třeba na základě našich životních zkušeností – byli jsme první, kdo začal dotovat základní potraviny pro seniory, chceme dát dobré podmínky k nákupu rodinám s dětmi. Nepřipojili jsme se sice naším hlasem do první vlny mediální kampaně zaměřené proti klecovým vejcům a energii věnovali cestám, jak vyjednat nákup podestýlkových vajec za sníženou cenu. A jakmile jsme věděli, že to dokážeme, byli jsme první supermarket, který klecovky vyřadil a pomohli se rozhoupat i celé řadě ostatních. Postavili jsme největší sekci ekologické drogerie nebo potravin pro vegetariány a vegany. A chtěli se podívat i na redukci obalů, které bohužel pomáháme produkovat.

Co jsme schopni obětovat ze svého konzumního pohodlí?

A tak jsme před rokem po měsících bádání byli první online supermarket, který koncept „bezobalového prodeje“ přesunul na internet a umožnil prodej některých potravin a později ekodrogerie „na váhu“. Sekce Budoucnost bez obalu, jak jsme ji nazvali, se měla stát především laboratoří, která nám a našemu partnerovi MIWA (kteří bezobalové řešení ve zcela jiné kvalitě než máme momentálně my chtějí implementovat na úrovni velkoobchodu a samozřejmě počítáme i s tím, že se časem objeví u nás ve skladu) napoví, co vlastně Češi chtějí a co z konzumního „standardu“ dokáží výměnou za snížení ekologické stopy oželet. Čím více jsme bádali nad ideálním obalem pro „Budoucnost bez obalu“, tím více nám začalo docházet, že jedna z cest prostě může být lepší a efektivnější recyklace stávajících obalů. Technologie dnes pokročily tak daleko, že často nižší ekologickou stopu zanechá dobře zrecyklovaný (a nebo dokonce kontrolovaně přeměněný na energii pálením) plast než třeba tradiční materiál, který se sice dokáže přirozeně rozložit, ale pokud ho použijeme pouze jednou (sem spadá i náš papírový sáček).

Co takhle dobrovolně zazálohovat všechny naše obaly…

Mou první myšlenkou tedy bylo, že dáme lidem možnost dobrovolně zálohovat všechny petky a plechovky, které Košík nabízí. Díky tomu, že víme, kolik jich daný zákazník koupil, nemáme problém ho motivovat k třídění obalů tím, že nám je vrátí oproti záloze. A hlavně – zákazníci nás o to nesčetněkrát sami prosili. Obaly bychom následně svezli na sklad a tam předali recyklátorovi, který by je dostal vzorně předtříděné. Dokonce bychom dokázali rozlišit i různé druhy lahví nebo plechovek a dát je do rozdílných „krabiček“. Jenže čím víc jsme zkoumali podmínky takového kroku, tím víc jsme zjišťovali, že to zatím z legislativních důvodů nepůjde.

Takže pokus číslo 2. Pátrali jsme na trhu, kdo by nám mohl pomoci praktickými zkušenostmi a oslovili mimo jiné iniciativu Zálohujme, která se o popularizaci zálohování obalů již docela dlouho snaží. Mattoni je jedním z jejích zakladatelů, takže slovo dalo slovo, a dohodli jsme se na pilotu – my dodáme logistické know-how, zkušenosti z Budoucnosti bez obalu a možnosti „třídění ode dveří“ prostřednictvím tříkorunové zálohy, oni svou schopnost vyrábět a prodávat nápoje v lahvích s 80% podílem recyklovaného PETu. Na projeté kilometry kvůli obalu nás to to vyjde stejně – naše auta od zákazníka po vyložení nákupu stejně jedou dál a pak do skladu, obaly budeme vyzvedávat s příštím nákupem (díky tomu se obaly nebudou v domácnosti nijak hromadit, klidně je odvezeme už od jediné lahve). Stejně tak auta, která nám nové lahve přivezou si staré odvezou.
Jediné, co zákazníka musíme naučit je, aby lahev nesešlapával, nestrhával etiketu (abychom poznali, že je to skutečně „náš“ materiál) a dával ji i s víčkem (z hygienických důvodů při převozu a navíc i víčko lze znovu zpracovat). V prodeji necháme i běžné alternativy, které není možné cirkulárně recyklovat a uvidíme, kterým produktům dají zákazníci přednost.

Efekt? Zatím ne v ekologickém dopadu, můžeme však motivovat praxí

Je důležité říct, že víme, že tento krok problém recyklování plastů nespasí. V tomto ohledu beru veškerou kritiku a ani se nechci tvářit, že naše aktivita má při zatím plánovaném objemu reálný ekologický dopad. Chceme ale ukázat, že to jde a věřím, že za pár měsíců jasně ukážeme, že jsme schopni zpětným odběrem vybrat více než 90 % všech obalů. Protože změna je opravdu nutná – už jen kvůli tomu, že vyrobit lahev z „virgin“ materiálu (a ten následně „znehodnotit“, protože ho smícháme s dalším plastovým odpadem) je momentálně levnější, než použít recyklát – rozdíl je neuvěřitelných 50 %. A náš pilot – bude-li úspěšný – může být třeba podnítit recyklátory, aby zvážili investici do rPET linek (v Česku není jediná), což výrobu obalů z recyklovaných materiálů výrazným způsobem zlevní a zpřístupní. A minimálně se za to vyplatí bojovat.

Sledujte s námi souboj lahví – už s prvními výsledky se ukazuje, že to zákazníci chtějí jinak
Budu rád za vaši zpětnou vazbu – pozitivní i negativní. A hlavně nápady, jak by budoucnost třídění od dveří mohla vypadat.

kosik.cz/stranky/z-lahve-bude-lahev

Díky, že jste to dočetli až sem. Tomáš